A Beautiful Friendship

31-03-11
1. knížka v serii pro mládež

Anotace

Stephanie Harringtonová absolutně nesnáší, když je zavřená v rodinném sídle na nově osidlované planetě Sphinx, na hranici divočiny osídlené nebezpečnými zvířaty, které by snadno mohly roztrhat lidi na kousky. Ale Stephanie je mladá dívka rozhodnutá, že udělá objevy, a ten největší objev na ni čeká: inteligentní cizí druh.

Stromové kočky jsou tvorové, kteří vypadají jako kříženci mezi rysem a lemurem (ale s šesti nohama a mnohem nebezpečnějšími drápy). Nejenom že jsou vnímavé, jsou také telepatické, a schopné vytvořit svazek s některými nadanými lidmi, jako je geneticky vylepšená Stephanie. Ale Stephaniin objev a první svazek tohoto druhu se stromovou kočkou přináší nové nebezpečí. Různí vysoce postavení nepřátelé, jejichž galakticky obrovské bohatství je v sázce, jsou rozhodnuti zajistit, aby planeta Sphinx zůstala zcela v lidských rukách – dokonce i kdyby to znamenalo vyhubení jiného myslícího druhu. Stephanie a Lionheart podstoupí největší test, jakému vůbec dva cizí druhy mohou čelit: jak přežít první kontakt a získat budoucnost se svobodou a spravedlností pro všechny.

Další informace

Knížka je první z plánované serie knih z Honorverse pro mládež. David Weber ji píše společně s Jane Lindskoldovou. Anglicky vyjde v říjnu 2011.

Na baen.com je jako součást propagace jeden z dopisů, který Stephanie posílala svým kamarádkám na Meyerdahl. Dopis popisuje cestu v kosmické kolonizační lodi a počátky pobytu na Sfinze. V odkazech dole jsou další zajímavosti jako kolonizační příručka, popis planety a popis některých živočichů a rostlin, i s obrázky.

Komentáře

#1 fraktik v 20/02/2012 13.28 (Odpověď)
Ten příběh mi přijde povědomý - jako bych to už kdysi kdesi četl. V češtině.

SPOILER:
Ulpělo mi z něj jak Stephanie "loví" zloděje řapíků - skutečně kouzelná scéna (tma, bouřka, teplý skleník, hlína a nad tím vším džungle...
... taky si vybavuju pak její souboj, zranění i záchranu v lese
KONEC SPOILERU

100% už to česky vyšlo, dřív.
Třeba jen jako součást nějaké antologie.
Zkusím dohledat.
#2 fraktik v 20/02/2012 17.08 (Odpověď)
Tak už vím - je to přece úvodní povídka ze sbírky "Víc než čest":

"Z otvoru vykoukl čenich lemovaný vousky a za ním hlava se špičatýma ušima, zelené oči, které v záři blesku smaragdově svítily, a vesmír jako by se zastavil, když jejich majitel zjistil, že hledí do kamery v rukou jedenáctileté dívenky. Stephanie zapomněla vzrušením i dýchat, ačkoliv byla připravená na to, že tahle chvíle přijde, jenže Rychlešplhající na to připravený nebyl. Byl dokonale překvapený a naprosto ztuhl úžasem.
Sekundy ubíhaly a potom zvěd sám sebou v duchu zatřásl. Ukázat se dvojnožci byla věc, kterou měl co nejpřísněji zapovězenou, a celý se scvrkl při pomyšlení, co na to řekne Krátký ohon. Věděl sice, že ztrátu pozornosti může vysvětlit bouří a první zkušeností se stonkovým trsem, jenže to jeho selhání v úspěch nezmění, a tak teď shlížel dolů na dvojnožce a mysl mu zase začínala pracovat.
Je to to mládě, uvědomil si, jelikož je menší než jeho rodiče. Nevěděl, čím to na něj míří, ale podle všech zpráv mu bylo jasné, že kdyby ho dvojnožec chtěl zabít, už by byl zvěd dávno mrtvý. Závěr, že to, co na něj míří, není zbraň, mu však neřekl nic o tom, co to je. Tyto myšlenky mu prolétly hlavou během jediného úderu srdce a potom, aniž by o tom vlastně uvažoval, se Rychlešplhající napojil na auru vědomí dvojnožce, aby posoudil, jaké má záměry. Vůbec nebyl připraven na následky takového činu. Bylo to, jako by se omylem podíval do slunce, zatímco čekal jedinou pochodeň, a když ho prostoupily intenzivní emoce dvojnožce, jen vytřeštil oči a sklopil uši. Záře byla mnohem jasnější než předtím a Rychlešplhající nepřítomně zauvažoval, jestli je to proto, že dvojnožec je blízko a soustředí se na něj, nebo zda s tím snad má něco společného stonkový trs, který právě spořádal. Na tom však vlastně nezáleželo. Důležité bylo, že ve dvojnožcově mysli jasně zářilo vzrušení, dychtivost a obdiv. Byl to vůbec první případ, kdy se někdo z Lidí ocitl dvojnožci tváří v tvář, tudíž Rychlešplhajícího nemohlo nic připravit na čirou radost, s níž Stephanie Harringtonová pozorovala úžasného šestinohého tvora skrčeného ve větracím okénku s nakradeným celerem ve splétaném síťovém vaku pověšeném na zádech.
Zástupci dvou inteligentních druhů, z nichž jeden dosud neměl o existenci toho druhého ani tušení, na sebe hleděli uprostřed zuřící bouře. Taková chvíle nemohla vydržet dlouho, ale žádný z nich ji nechtěl ukončit. Stephanie měla pocit, že z ní vítězosláva a objevitelské vzrušení tryskají jako z fontány, a Rychlešplhající ty emoce cítil dokonce ještě jasněji, než by je vnímal u jiného jedince vlastního druhu. Stephanie netušila, jak moc chtěl, aby je mohl cítit dál. Viděla jenom, že se tam krčí, chvíli, která se zdála celou věčností, se na ni dívá a pak sebou náhle trhl a vyskočil ven."
#2.1 fraktik v 25/02/2012 17.05 (Odpověď)
Tak už jsem to dočetl/doposlouchal - je totiž dostupná i (velice kvalitní) audioverze... a skutečně knihu z první poloviny tvoří výše uvedená povídka, druhou pak (podle mne) nepříliš povedené "co bylo poté". Rychle ovšem ztrácí svou kouzelnost - a i přestože se pokouší jak o "rodinnost" i akci, nijak zvlášť se mu nedaří proniknout pod kůži.
Je bohužel velice znát, že to nedopsal Weber sám...

Komentáře uzavřeny