Světy Honor Harringtonové

27-02-09
povídky

Vyšlo 2.12.2004

Anotace

thumb_worlds

Weber, Evansová, Green a Lindskoldová

Druhá povídková sbírka inspirovaná vesmírem Honor Harringtonové. David Weber sám přispěl dvěma povídkami. V jedné Honor a Nimitz poprvé prokazují své kvality při záchraně obětí laviny v lyžařském středisku, druhá se opět věnuje vztahu mezi stromovou kočkou a člověkem - tentokrát následnicí mantichorského trůnu. Životem stromových koček před érou Honor se zabývá i Linda Evansová. Jane Lindskoldová vypráví o tom, čím musela projít mladá královna Alžběta III., než se dopracovala poznání, v čem vlastně spočívá vládnutí. Konečně Roland Green popisuje tvrdé střetnutí Mantichory a Havenu o strategicky důležitou planetu.
Brož., cca 360 str., překlad J. Engliš, obálka D. Mattingly. Ukázka

Obsah

  • Linda Evansová: Zatoulánek
  • David Weber: Čím se platí za sny?
  • Jane Lindskoldová: Královnin gambit
  • David Weber: Svízelná cesta domů
  • Roland J. Green: Přepad

Podrobněji o knize - povídky

Zatoulánek

Je o vztahu lidí a koček v těch dávných dobách krátce poté, co první kočka adoptovala Stephanii. Lidé si na kočky ještě nezvykli, někteří se jich dokonce bojí. Doktor Scott byl adoptován nedávno a teprve se svým kocourem sžívá, pomáhá mu v tom i jeho zvláštní schopnost "vidění", která se dědí po generace v jeho rodině, prý dokonce kdysi bývali obviňováni z čarodějnictví. (tohle je docela zajímavé - narážky na nadpřirozené schopnosti či vnuknutí se běžně v knihách z Honorverse nevyskytují). Příběh začíná setkáním s vyhladovělou a zuboženou stromovou kočkou, která je dovede k havarované lodi. Nehoda nebo zločin? O to v té povídce jde dála doktor Scott pátrá spolu s oběma kočkami po pravdě.

Čím se platí za sny?

Adrienne je princezna a jede na státní návštěvu na planetu Sfinx, s otcem si nerozumí a cítí se osamělá. Její otec navíc nenávidí kočky, považuje rezervaci za brzdu pokroku, zatímco Adrienne je na ně hrozně zvědavá a proto změní plán návštěvy tak, aby se dostala do sídla Lesní správy, kde se pohybuje mnoho rangerů s kočkami. Druhá dějová linie je příběh Hledače snů, který sní o kontaktu s lidmi. Od této chvíle je jasné, k čemu to spěje a nebýt dalších aktivit jistých podezřelých individuí, nebylo by o čem psát. Přiznám se, že mi celá zápletka připadala málo překvapivá a příliš lineární a jediným překvapením snad byl jen způsob provedení té chystané akce. Četlo se to ale moc dobře.

Královnin gambit.

Začíná smrtí otce královny Alžběty. Bylo jí 17 a její otec měl nehodu při vzdušné akrobacii. Jenže .. to nebyla nehoda a královna kromě zjišťování viníků musí řešit i to, jak se získanými údaji naloží. Zde je asi počátek nenávisti Alžběty k Havenu. Je to spíš komorní příběh o vyšetřování a politických intrikách a dobře napsaný.

Svízelná cesta domů

Jediná povídka, v níž vystupuje Honor Harrington, která je zde ve funkci výkonného důstojníka. Hlavní hrdinkou však není Honor, ale malá holka Suzan, která se prohrabává z laviny. Honořina loď se do toho připlete při výcviku s námořní pěchotou, když cvičí výsadky z pinasy. A hlavní zásluhou Honor zde je, že si jako první uvědomí, jaké neštěstí se událo a co je třeba udělat. Vlastně mi ty žabomyší války v posádce připadaly jako vedlejší kulisa k Suzanině příběhu. Obálka knížky se také vztahuje k této povídce, ten mimořádně ošklivě nakreslený Nimitz pomáhá vyhledávat zavalené lidi v lavině Asi moje nejoblíbenější z téhle knížky.

Přepad

Je příběh major Shuny Ryderové, která je vyslána jako poradkyně na jakousi neobarbarskou planetu. Jak už to u "poradců" bývá, sledují své vlastní cíle a tím je zde zabránit liďákům v získání vlivu a obsazení planety. Kromě načrtnutého milostného motivu je větší část povídky věnována popisu boje s liďáckou jednotkou. Moc dobře se mi to nečetlo, něco tomu chybí a já nevím co. Byla bych ráda, kdyby tuhle povídku zhodnotil někdo ze čtenářů, mě prostě nezaujala.

Recenze - Petr Vilímek

převzato z fora s laskavým svolením autora
Na začátek několik obecných poznámek. Na rozdíl od dvou následujících sbírek Changer of the World )povídka From the Higlands, Nightfall) a Service of the Sword (Promised Land, Service of the Sword), zde nejsou povídky, jež by nějak posouvaly hlavní dějovou linii (děj většiny se týká buď více či méně vzdálené minulosti). To se může změnit, neboť David Weber se kdysi vyjádřil, že by rád napsal knihy z počátků Mantichory, jejichž hrdinkou by byla Stephanie Harringtonová (logicky by se tam asi objevil i Scott MacDallan). Jinak v této sbírce si určitě přijdete na své, pokud rádi čtete o stromových kočkách. Naopak pokud vás fascinuji vesmírné bitvy, tak asi budete zklamání. Důležié je, že tyto povídky dále zdůrazňují, že kočky nejsou jen pouhými zvířecími mazlíčky, ale zcela svébytnou rasou (a vůbec jedinou, která má v tomto vesmíru inteligenci srovnatelnou s lidmi)

Z povídek bych asi nejvíce vyzdvihl Svízelnou cestu domů, (mám ovšem k tomu čistě osobní důvody, neboť tato povídka, kterou jsem prvně četl ve sborníku vydaném nakladatelstvím Polaris, byla mým prvním setkáním s Honor harringtonovou). škoda jen, že Honorverse bylo až dosud soustředěno především na bitvy kosmických lodí ve vesmíru, nikoliv na boje mariňáků, a tak se s Susan Hibsonovou setkáme v jednotlivých dílech jen velmi krátce.

Pokud jde o povídku Čím se platí za sny, souhlasím se SuE, že je spíše lineární a má předvídatelnou zápletku (koneckonců, kdo četl pozorně předcházející knihy, tak ví, že Adrianne přežila a stala se později královnou, avšak dvakrát bych podtrhl, že se velmi dobře čte. K tomu obsahuje ještě jeden prvek týkající se koček, který je z největší pravděpodobností vysvětlením názvu povídky. Jde zde o to, že za rozhodnutí adoptovat člověka a tak se k němu připoutat, kočky musí zaplatit těžkou cenu, neboť po smrti jejich člověka pro ně obvykle přestává jejich život smysl a většinou krátce poté spáchají sebevraždu (toto téma se objevuje i v některých dalších povídkách sbírky).

Dobře se mi četl i Zatoulánek a Královnin gambit (další povídka od Linskoldové Promised Land ze sbírky Service of the Sword je ještě mnohem lepší). Jen mi zde vadí, že se zde opět objevují Youngové v roli všemocných padouchů (to mi vadí i na posledních dosud vyšlých knížkách série, kdy se zdá, že mají na úplně každého něco. Osobně i myslím, že kdyby tomu tak bylo, už by je dávno někdo zlikvidoval - koneckonců jak na záčátku jedné Gardnerových knih řekl Perry Mason klientovi, jedním ze způsobů, jak se zbavit vyděrače je zabít jej).

Také se mi vůbec nelíbila Greenova povídka. jakoby měla všechny správné ingredience, ale četla se mi tak špatně, že jsem původně uvažoval, zda není chyba v překladu. Ovšem stejně špatně se čte i v angličtině (možná je tedy problém v tom, že Green je až na pár knih považován, jak jsem někde četl, za nepříliš dobrého spisovatele).