Řídící střely Apollo

07-01-15
Proč je Apollo tak účinné
Řídící střela Apollo (7) a podřízené střely (6), starší typ gondoly (5)


Vždycky jsem říkal, že střely jsou „krátkozraké“, tedy (a) že jejich senzory jsou méně citlivé a jejich palubní počítač má menší schopnost zpracovat data, než senzory/počítače na lodi, která je vystřelila, a (b) kvůli relativně malému gravitorovému klínu (ve srovnání s klínem lodi) a umístění střely uvnitř klínu, má střela menší výhled na cíl. Není to úplně jako hledět přes sodovkovou slámku, ale hranice pro „výhled“ střely jsou hodně omezující. Proto byly schopnosti palubního zaměřovače střely vždy mnohem menší než ty, kterou jí poskytoval telemetrický kanál, a fakt, že loď na druhém konci tohoto kanálu přijímá senzorová data od každé střely v salvě, dále zvyšuje schopnosti střel.

Určitě byste mohli vystřelit jednomotorové střely či ranou generaci vícemotorových střel na cíl bez telemetrického kanálu a bez dalších vstupů od jiných střel, a i tak byste měli šanci na zásah. Byla by to však mnohem nižší šance, a vlastně byste zahazovali střely, kdybyste stříleli proti připravenému protivníkovi.

Srovnání střel, ta největší je řídící střela Apollo druhá pod ní je podřízená střela MK23

Apollo jednoduše dělá to, co dělaly střely s komunikací rychlostí světla, a transformuje to do nadsvětelné komunikační smyčky přes svou řídící střelu, která kvůli zvýšené velikosti nadsvětelné komunikační platformy, zahrnuje i vysoce vylepšenou palubní umělou inteligenci. Ten poslední bod není moc zdůrazňovaný, ale v podstatě řídící střela tvoří uzel schopný takové podpory ostatních střel, jako pro starší typy střel dělala mateřská loď. Přijímá, kombinuje, porovnává a využívá senzorové vstupy od všech střel ve své vlastní maličké „salvě“. Protože to měl být sběrný uzel pro střely své gondoly, a protože i výroba řídící střely s těmi minimálními schopnostmi, které jsou pro to potřeba, byla už tak šíleně drahá, dávalo to pro BuWeap smysl, to ještě trochu zdražit a její schopnosti maximalizovat.

Jedním z důsledků je, že gondola s Apollo je mnohem efektivnější zbraň stylu „vystřel a zapomeň“, než jakékoli dřívější generace střel. Může to vypadat trochu divně, protože celá funkce té řídící střely, zvláště v úvodním návrhu Apollo, byla umožnit lodi udržovat spojení déle a na další vzdálenosti, ale skutečně to dává smysl a vysvětluje, proč se do řídící střely investovalo tolik. Protože palubní počítače a umělá inteligence na palubě řídící střely již třídí, využívají a aktualizují senzorová data od ostatních střel z gondoly, a protože preprocesují tyto informace - data, než je pošlou do mateřské lodi, rozhodli se v BuWeap, že je jen logické, dát řídící střele více autonomie jakožto řídícímu uzlu palby i datovému uzlu v případě, že by nadsvětelné spojení s lodí selhalo.

Srovnání nových typů plochých gondol pro jednotlivé typy střel. Prostřední gondola je pro Apollo - 8 střel a řídící střela (má větší otvor)

To ale také znamená, že řídící střela může dostat hierarchii zaměřovacích možností a vypuštěna do vzdáleností, kde už by i nadsvětelná komunikace s lodí měla zpoždění nebo i tam, kde je nadsvětelná komunikace s lodí prostě nemožná. Pak má řídící střela plnou zodpovědnost za zaměření a koordinování útoků všech svých podřízených střel. Jestliže je na ten samý vzdálený cíl vypuštěno více gondol Apollo, s balistickou fází programovanou do útoku, řídící střely různých gondol mohou komunikovat mezi sebou, kompilovat data ze všech útočných střel ze všech gondol v salvě s použitím směrovaných komunikačních laserů, které budou nedetekovatelné jejich cíli, protože tyto cíle nebudou mít nic ve své komunikační cestě. A to znamená, že salva Apollo vypuštěná za hranici nadsvětelné komunikace bude mít významně větší šanci na zásah než jednomotorové střely na, řekněme, vzdálenost 2 světelných minut.

Apollo je dražší než vícemotorové střely, a vícemotorové střely jsou dražší než jednomotorové, ale to neznamená, že by se náklady na munici vymkly armádě z rukou. Kvůli obrovskému objemu výroby, a protože proces výroby byl během války několikrát racionalizován, absolutní náklady na řídící střely Apollo, ačkoli jsou vyšší než náklady jednomotorových střel v prvních letech války, nejsou až tak vysoké, jak někteří čtenáři přepokládají. Ale poté, co byl výrobní závod zničen při operaci Ústřicový záliv (Oyster bay), náklady na výrobu někde jinde budou velmi, velmi vysoké, dokud Mantichora a/nebo ten „někde jinde“ nevybudují znova ty výrobní závody, a nezavedou znova ten úsporný výrobní proces. Kromě řídící střely nejsou ale ostatní (podřízené) střely Apollo o moc dražší než předchozí generace vícemotorových střel.

Přečtěte si také:
- Jak funguje telemetrie
- Protistřely
- nebo zpět na Technika

přeloženo/zkráceno z příspěvku D.Webera ve foru davidweber.net