V rukou nepřítele

27-02-09
7. díl hlavní řady

Anotace

thumb_hands

(Polaris) Honor Harringtonová už musela čelit válečným útokům, atentátům, politickým mstám a soubojům. Stříleli na ni snad ze všeho od klasické pistole po gaser, přežila zničení kosmické lodi a nadělala si hromadu osobních nepřátel ochotných udělat cokoliv, aby ji zničili - a všechno přežila. Tentokrát ale Lidová republika Haven konečně našla admirála, který dokáže vyhrávat bitvy a Honor se při plnění rozkazů dostane přímo do jeho pasti. Tváří v tvář početnějšímu nepříteli s mnohem větší palebnou silou má pouze dvě možnosti: dívat se, jak jsou lidé, kterým velí, masakrováni ve zbytečném boji... nebo se společně s nimi vzdát 'liďákům'.
Lidová armáda jí sice slíbí, že se zajatci bude zacházeno slušně, ale hlavní slovo mají politici a než se Honor naděje, ocitne se na palubě bitevního křižníku směřujícího na vězeňskou planetu příhodně pojmenovanou Peklo... kde má být popravena.
Je oddělena od ostatních důstojníků i svého stromového kocoura Nimitze, vystavena systematickému ponižování a její budoucnost se zdá být neveselá a krátká. Honor Harringtonová však není z těch, kteří jsou zvyklí se vzdávat.

Brož., cca 500 str., cena: 229 Kč, překlad J. Engliš, obálka D. Mattingly. Úryvek


Podrobněji o knize

Mnozí považují tuhle knížku za jednu z nejlepších ze serie. Svým způsobem je to pravda, protože mění zažité stereotypy. V minulých knihách Honor stoupala žebříčku kariéry, bohatství , proslulosti. V tomto dílu se všechno změní.

Honor je v hodnosti komodora přidělena pod velení lorda z White Haven. Nějakou dobu strávila na Mantichoře v oddělení pro vývoj zbraní, s kočičí rodinkou Samanthy a Nimitze. Idylka. Její spojení s Nimitzem zesílilo tak, že jí zprostředkuje emoce jiných lidí. Dar i prokletí současně.

V jedné vášnivé diskusi s admirálem si najednou uvědomí, že on ji miluje. Je to cit, který tají a nikdy by ho veřejně nepřiznal, ale Honor se cítí nesvá, protože ona to díky empatii vnímá a znejisťuje ji to. Je si vědoma, a White Haven určitě také, že jakýkoli vztah by byl nepřípustný, byl by porušením jak předpisů, protože je jejím velitelem, tak dobrých mravů, protože je ženatý. Tenhle druh situací neumí Honor řešit (a připadalo mi, že ani David Weber moc ne) a tak narychlo přijímá velení doprovodu zásobovacího konvoje, který má přivézt do soustavy Adler vojenskou techniku nutnou k zabezpečení obrany. Bohužel ji tohle rozhodnutí přivede na špatné místo ve špatnou dobu.

Protože liďáci už mají dost ustupování. Esther McQueen se poté, co bezohledně potlačila povstání Rovnostářů (viz povídka Šrapnel v knize Víc než čest), dostává do velitelské pozice a potřebuje před Výborem prokázat své velitelské schopnosti. Je nutno převzít iniciativu ve válce. Technologie Liďáků se vylepšila díky ilegálním nákupům techniky ze Solárního svazu, takže je možno podnikat aspoň nájezdy na jednotlivé cíle. Jedním z nich je soustava Adler. Tady lidˇáci dokonale překvapili a vymazali Mantichorskou eskadru. Honořin konvoj jim míří přímo do spárů a Honořina loď, kryjící ustupujícím lodím záda, je zasažena tak, že nelze ani bojovat, ani uniknout ... Buď všichni zbytečně zemřou, nebo se vzdají. Mantichorské námořní tradice vyžadují boj až do konce. Ale Honor nařídila kapitánovi, aby se vzdal. Proč? Mnohem, mnohem později o tom admirál Honor Harringtonová řekla:

U královského důstojníka předpokládáme určitou úroveň fyzické odvahy, a obvykle ji z velké části dostáváme. Ačkoliv to příliš nesvědčí o lidské inteligenci, že našim důstojníkům více záleží na tom, aby žili podle tradic Akademie, aspoň v očích svých přátel, než na smrti, je to velmi užitečná slabost, když jde vítězství ve válkách

Ale čeho bychom si měli cenit mnohem více, je morální odvaha nést všechny odpovědnosti důstojníka. Podívat se dál, za tradici Akademie, vidět, že jsou chvíle, kdy jeho zodpovědnost, jako královského důstojníka vyžaduje udělat i to, co by mohlo ukončit jeho kariéru. Nebo, ještě hůře, vynést mu pohrdání těch, na jejichž dobrém mínění mu záleží, ale oni tam nebyli, neviděli ty možnosti, které měl. Přikázala jsem svému nejlepšímu příteli vzdát se Liďákům. Byl zcela připraven bojovat, tak jako já bych byla na jeho místě. Ale moje zodpovědnost byla zajistit, aby životy jeho lidí nebyly zbytečně obětovány v boji, který nebylo možno vyhrát.

Bylo to těžké. Jedna z nejtěžších věcí, které jsem kdy udělala.

pokračuje prozrazování děje ...

spojler! ---

Příslušníci Havenského námořnictva se k zajatcům chovají dobře, Nimitz se dokonce stane miláčkem důstojníků, zvláště jisté Shannon Foraker (dobří holubi se vracejí ..). Zdá se, že chtěji Honor oplatit gentlemenské zacházení se zajatci tenkrát ve Slezské konfederaci. Možná osud přece jen nebude tak zlý...

Jenže na cestě je Cordela Ransome, jedna z vůdkyň Výboru, která nesnáší námořnictvo, Mantichoru a má zvláštní zálibu v popravčích četách. Hyena, vynesená revoluční vlnou nahoru, vůdkyně mas toho nejhoršího druhu, které se obává i vedení Výboru. Té oponovat nebude nikdo.

Když se Cordelia dozví, že Honor byla zajata, rozhodne se, že patří pod pravomoc státní bezpečnosti, protože již před lety byla obviněna a v nepřítomnosti odsouzena jako masový vrah za rozstřílení obchodní lodi u stanice Bazilišek. A pro Honor začíná noční můra. Ona i část posádky jsou převezeni na loď, která směřuje k planetě Peklo, kde má být Honor oběšena, a to celé má být navíc provedeno veřejně a odvysíláno do galaktických zpráv.

Teď je potřeba Honor zlomit aby mantíci viděli, jak se jejich slavná hrdinka třese ... Proč se bránit, když na konci bude stejně smrt? Admirál, rytíř, lady, k čemu to teď je ? Nakonec, nikdo kromě liďáků nebude vědět co a jak dělala, a neznamená to pro nic pro nikoho... kromě ní samotné

..Ta síla, kterou teď cítila, neměla nic společného s těmi vnějšími zdroji (přísahou, tradicemi) nebo povinností k ostatním. Poprvé, pokud si pamatovala, se ocitla na místě, kde žádná z těchto věcí nic neznamenala. Ne to nebylo přesné. Znamenaly něco ale byly druhotné...

..Jak podivné pomyslela si. Musela přijít až sem, aby si uvědomila, že všechno co byla, a všechno čím se mohla stát, je u konce, bude vymazáno, aby objevila tu pravou sílu, ukrytou v nitru.

Ta vnitřní síla tam vždy bude, a vždy se bude vracet , nikdo jí to nemůže vzít a jedině, že ona sama by to vzdala. A tak zatímco Honor s pasivní resistencí, která liďáky dohání k zuřivosti, čeká na samotce na smrt, snaží se ostaní členové posádky, kteří jsou také na cestě na Hades (Peklo), najít cestu k útěku. Zvláště jeden podivný týpek s tajnou zálibou v hackování systémů, co zběhnul k liďákům, protože ho ti mantichorští aristokrati tak týrali, jeho, pravého to proletáře ...

Asi toho tolik neprozradím, když řeknu, že se to nakonec podařilo, těžko by pak mohly být ty další díly v serii, že. Protože při útěku, určitě nešťastnou náhodou, vybuchne celá liďácká loď i s milou Cordelií na palubě (určitě zas někdo odhodil nedbale nedopalek), zůstanou při tom ohňostroji dva čluny s uprchlíky nepovšimnuty. Nezbývá jim, než přistát na planetě, na kterou původně loď směřovala.

Mantichorská armáda má problémy, protože Haveňané změnili pod vedením Ester McQueenové taktiku, a horečně vyvíjí nové zbraně.

Psáno podle anglického originálu, ty kousíčky překladu jsou moje a v českém vydání se nutně budou lišit. SuE

 

Související obrázky, mapy a schémata

Mantichorský těžký křižník třídy Princ manžel
(© astragames)
Havenská bitevní loď podobná Tepes
(© astragames)
Havenský výsadkový raketoplán Razia
(© astragames)
V zajetí
(autor: Jenny Dolfen)
Cordelia Ransomová
(autor: GuiMontag)
Andre Venizelos
(autor: Jenny Dolfen)
Hvězdná mapa s hvězdou Cerberus

 

Recenze

Pagi

Rychlá navigace
- Zpět na Seznam knih hlavní řady
- Další kniha hlavní řady 8 - Ozvěny cti
- Předchozí kniha hlavní řady 6 - Mezi piráty