Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
Nedostal jsi svůj aktivační email?
23.11.2019, 03:36:28

Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Vyhledávání:     Pokročilé vyhledávání
Tak si nás našli spameři, registrace vyžaduje potvrzení, a jestli to je nezastaví, tak to budu zase schvalovat, ach jo.

5936 příspěvků v 155 témat od 123 uživatelů
Nejnovější uživatel: kolo1
* Domů Nápověda Přihlásit Registrovat
+  Honor Harringtonová
|-+  O Honor Harrington
| |-+  Diskuse o Honorverse
| | |-+  Cena války v Honorversu
« předchozí další »
Stran: 1 [2] 3 4 Tisk
Autor Téma: Cena války v Honorversu  (Přečteno 25014 krát)
Caba
Newbie
*
Příspěvků: 43


Zobrazit profil
« Odpověď #15 kdy: 14.07.2007, 23:15:42 »

A dávkaři navíc zjistili, že Pierrovu ekonomickému převratu není radno bránit. Byl to titiž Pierre kdo udělal většinu nepopulárních ale nutných opatření k ozdravení Liďácké ekonomiky a dalo by se prohlásit, že jediný, kdo měl moc mu k tomu něco říct, byl Oscar... a ten měl stejné cíle - silnou a ekonomicky stabilní PRH.
Možná to nebylo dost silně vidět, ale tahle změna se táhla už od převratu a jak říká DeVega tak to je spousta času na to, aby se ekonomika vzpamatovala... dokonce víc než zatím měli Česko a Slovensko od roku '89.
Zaznamenáno
Tozeer
Newbie
*
Příspěvků: 21


Zobrazit profil
« Odpověď #16 kdy: 15.07.2007, 18:48:59 »

Hmm, asi mate pravdu, to me nenapadlo... Smutek Ja sew na to dival tak, ze se reformy zacli delat tesne pred Theismanovym prevratem... Jestli mate pravdu, tak to mozna chapu Mrknutí
Zaznamenáno
Dalin
Full Member
***
Příspěvků: 209


Zobrazit profil
« Odpověď #17 kdy: 17.08.2009, 17:33:36 »

Tak MWW se rozhodl reagovat na silnou diskusi ohledně cen lodí atd a tady je stručně co napsal:

Cena SD(P) je v současnosti(1921PD) menší než cena DN před první válkou. Důvodem je množství stavěných lodí, zvýšení rychlosti výroby, snížení požadavků na podporu života (menší posádky), meně zbraní atd.

Cena MDM je v současnosti menší nebo na úrovni předválečné SDM(1,5M MD pokud si pamatuji). Stačí postavit linku a ta už ve 100% automatizaci chrlí mraky střel. A protože je jich extrémní množství, opět klesají původní náklady vybudování linky. Cena ACM (Apollo Control Missile) je zatím hodně vysoká, ale také bude s množstvím vyrobených kusů klesat.

Cena prolongu
Velká diskuse a žádná přesná čísla. Cena by prý měla odpovídat zřízení malé restaurace (mezi 100-500 000 MD). Opět hlavní náklady nejsnu samotná péče, ale zřízení celé infrastruktury pro výrobu a poskytování péče. Většina vyspělých států(které mají na zřízení této infrastruktury) poskytuje svým občanům tuto péči zdarma nebo s malým poplatkem, mají totiž spočítáno, že za několik set let danění a dalšího přínosu pro společnost se jim to vrátí. Pokud jsem to pochopil správně, tak se nejedná o nějakou injekci, ale celou péči s dalšími 10-20 lety dozoru a dodatečnými úpravami procesu.
Zaznamenáno
Vigilant
Newbie
*
Příspěvků: 10


Zobrazit profil
« Odpověď #18 kdy: 09.09.2009, 20:26:50 »

Také si je potřeba uvědomit měřítko ve kterém se tahle čísla vyskytují. Mantichora, Haven, atd. vybírají daně na mnoha planetách(respektive mají desítky miliard daňových poplatníků). Jejich státní rozpočty musejí být o několik řádů vyšší než rozpočty dnešních států. Pokud máte rozpočet v desítkách, nebo spíš stovkách bilionů, tak 35 mld za SD(P) je celkem pakatel (když jich stavíte 200 pak to teprve jsou skutečné peníze). Na Weberovy se mi právě líbí, že si tahle měřítka uvědomuje.

Souhlasím s tím, že změna Lidové Republiky Haven na Republiku Haven je dost optimistická. Jenom si vezměte že vzpamatovávání se z mnohem měkčí totality už tady trvá dvacet let a neoznačil bych ho za hotové.
Zaznamenáno
twombly
Full Member
***
Příspěvků: 247


NCOIC, HMS Iwo Jima (LTH-06)


Zobrazit profil WWW
« Odpověď #19 kdy: 13.09.2009, 20:25:16 »

Souhlasím s tím, že změna Lidové Republiky Haven na Republiku Haven je dost optimistická. Jenom si vezměte že vzpamatovávání se z mnohem měkčí totality už tady trvá dvacet let a neoznačil bych ho za hotové.

Haven ale narozdíl od nás po převratu dosadil na pozice SCHOPNÝ lidi....  Škleb
Zaznamenáno

Calwin Skress
Jr. Member
**
Příspěvků: 72



Zobrazit profil
« Odpověď #20 kdy: 13.09.2009, 22:07:21 »

To v podstate ano... Ale co se tyce zmeny rezimu a zlepseni financni situace, tak u nas je to spis naopak.
Zaznamenáno

Život je boj, jinak by to byla strašná nuda.
Bolt
Hero Member
*****
Příspěvků: 709


Zobrazit profil
« Odpověď #21 kdy: 15.10.2010, 16:29:28 »

Tak jsem  náhodou narazil na zajímavý údaj.HDP planety Země za rok 2008 bylo 60 trilionů USdolarů.To aby bylo z čeho vycházet pro soustavové rozpočty Šok
Zaznamenáno
DenGrasse
Newbie
*
Příspěvků: 5


Zobrazit profil
« Odpověď #22 kdy: 19.04.2011, 18:28:22 »

Kdysi jsem se nad tímto tématem zamýšlel, ale dospěl jsem k názoru, že Weber se ekonomikou (navzdory mnoha zmínkám) reálně vůbec nezabýval. Mantichora má cca 3,3 miliardy obyvatel; těžko říct, kolik procent v dlouhověkém světě je ekonomicky aktivních a kolik z nich odvádí daně, které stojí za řeč. Pamatuji si, že jsem dospěl k názoru, že financování popisovaného zbrojení je úplně mimo mísu veškerých možností zúčastněných států, takže jsem to nechal být s tím, že se jedná o součást autorské licence (kdybychom měli dva dreadnoughty místo tisíce SD(P), nemělo by to zdaleka ty grády  Škleb. Ale není dostatek podkladů, ze kterých by se dalo vycházet.

Jinak, při přepisech čísel z originálů (a z anglických zdrojů obecně) buďte obezřetní; nezapomeňte na rozdíl mezi dlouhým a krátkým systémem počítání (amíci nemají miliardy atd. - viz. např. zde http://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1tk%C3%A1_a_dlouh%C3%A1_%C5%A1k%C3%A1la), takže 60 trilionů z anlického textu je pro nás 60 bilionů.

HDP nepředstavuje zcela relevantní údaj (viz. např zde http://www.blisty.cz/art/25997.html) k výpočtu možností státu vést válku. Podstatná je jeho schopnost získat finance na daních, clech a poplatcích, popř. jiné vlastní příjmy, případně získat půjčky a mít majetek, kterým je zajistí. Stejně tak je důležitá důvěra na finančních trzích (pokud není měna kryta skutečnou komoditou, např. zlatem). Součástí úvěrových možností je i pravděpodobnost, že financovaný stát válku přežije, aby mohl splácet... Dále vnitřní finanční síla obyvatel (půjčky od vlastních bankéřů, popř. válečné daně a sbírky), možnost odklonit jiné (civilní) finanční toky a zejména surovinová, pracovní, technologická a materiální základna. Vyspělé světy obvykle dávají do zbrojních rozpočtů malé procento příjmu, protože mají vysoké jiné náklady, což je případ Mantichory (a ještě více Solarianů); Haven, navyklý na horší životní podmínky, může dávat do zbrojení mnohem větší procento rozpočtu (třeba 40%), stejně jako dnešní Čína nebo sovětské Rusko za studené války.
Zaznamenáno
Bolt
Hero Member
*****
Příspěvků: 709


Zobrazit profil
« Odpověď #23 kdy: 21.04.2011, 15:30:18 »

Bylo přesně číslo 60 000 000 000 000 000 a to by měly bý triliony.

Kyž si vezmem na hraní celý vesmír, tak 1000 SD , není zas tak moc.
Zaznamenáno
DenGrasse
Newbie
*
Příspěvků: 5


Zobrazit profil
« Odpověď #24 kdy: 21.04.2011, 16:02:37 »

Pokud je to tak jak píšeš, tak do trilionů chybí ještě jedna dávka nul (000)... Je to 60 biliard (trilion je v dlouhém systému milion bilionů). V krátkém systému by to bylo 60 quadrilionů :-) takže trilionů taky ne...

1 000 000 000 000 000 000 - trilion
    60 000 000 000 000 000 - tvůj údaj

Vzít na hraní celý vesmír je fajn, ale bavíme se o možnostech jednotlivých států. Podívej se jak jsme notoricky neschopní spustit nějaký pořádný kosmický program, který oproti něčemu jako válečná kosmická loď stojí směšné peníze.

NASA vyprodává dnes svoje raketoplány za 42 miliónů USD. V této ceně je zároveň započtena detoxikace celého stroje, která by jinak vyšla minimálně na dalších 6 miliónů a také doprava. Raketoplán bude dodán s veškerým zařízením s výjimkou hlavních motorů. Ty bude možné získat jen za příplatek kolem 800 tisíc USD plus doprava.

Původně se plánovalo, že každý start raketoplánu přijde na 5 milionů USD v dnešních cenách, ale ve skutečnosti je to až 500 milionů USD.

Nové projekty, např. Venture Star, ukazují na levnější výhledy:
20-30 letů ročně za cenu asi 40 mil. USD za let při nosné kapacitě nejméně 18 000 kg na nízkou dráhu. To by umožnilo snížit cenu za dopravu 1 kg zatížení na oběžnou dráhu z 10 000 USD (klasické rakety) či 20 000 USD (raketoplán) na pouhých 2 000 USD.

Největší kosmickou stavbou Země je stanice ISS:
Po svém dokončení bude mít ISS celkový vnitřní přetlakový objem téměř 1000 m³ a hmotnost okolo 400 tun. Pro všechny moduly bude potřeba  energie, která se bude získávat z fotovoltaických článků o energetickém výkonu 110 kW. Rozpětí stanice bude 108,4 metru (rozpětím se myslí solární panely) a její délka pak 74 metrů. Stálá posádka by se měla skládat ze šesti členů.

Odhaduje se, že celkově přijde projekt ISS na 100 miliard USD. Roční rozpočet na provoz je 1.7 - 2.3 miliardy USD - a to pouze krouží po oběžné dráze a nemanévruje, nikam neletí... její spotřeba energie je oproti válečné lodi směšná a její posádka zanedbatelná. A to jsou, prosím, spojené zdroje největších mocností planety (USA, EU, Rusko, Japonsko, Kanada). Samozřejmě, nedávají do toho tolik, co by dávala spojená síla planety, jejíž státy by neměly potřebu investovat do zbrojení atd. Ale dosti názorně to ukazuje, že cena za stavbu kosmických plavidel je ohromná.

« Poslední změna: 21.04.2011, 17:05:05 od DenGrasse » Zaznamenáno
Dalin
Full Member
***
Příspěvků: 209


Zobrazit profil
« Odpověď #25 kdy: 21.04.2011, 17:47:15 »

Řekl bych, že vše je relativní. Pokud bychom to spočítali pak jenom vojenské rozpočty všech zemí na planetě (cca 700-800 mld USD/rok) by postačovaly na postavení 7 stanic ročně. Takže ne že je peněz málo, ale jdou na jiné projekty. Tipoval bych, že jen na vemírné programy půjde z armádních peněz více peněz než přes civilní agentury.

V současnosti, co by z arzenálů Země nejvíce odpovídalo SD z Honorvesrsa, je CVN a ta stojí jen nějakých 10-12 mld USD.

Při zvýšené produktivitě budoucnosti mohou být vojenské rozpočty už za pár set let klidně v desítkách bilionů. Takže když je uvedeno tuším v EOH, že mají rozestavěné lodě za 5 bilionů mantichorských dolarů, tak to nemusí být vůbec přehnané.
Zaznamenáno
Bolt
Hero Member
*****
Příspěvků: 709


Zobrazit profil
« Odpověď #26 kdy: 21.04.2011, 20:16:21 »

Očividně jsem se mezi těma nulama ztratil,no pořád je se co učit a opakovat.

Podstatné je , že celoplanetární  ekonomika,plně ovládající vlastní soustavu , ja schopná opravdu velkých věcí, v Honorvese. Máme tam jedno a více soustavové státy , korpokátní světy a jako těžká rarita je uvedene planeta s dvěma státy.Energie,doprava a suroviny jsou levné ,na rozdíl od dneška.

Stav dnešní kosmonatiky je směšný, kdyby nebyl k pláči.
« Poslední změna: 12.08.2011, 15:01:14 od Bolt » Zaznamenáno
DenGrasse
Newbie
*
Příspěvků: 5


Zobrazit profil
« Odpověď #27 kdy: 22.04.2011, 13:00:04 »

Řekl bych, že vše je relativní. Pokud bychom to spočítali pak jenom vojenské rozpočty všech zemí na planetě (cca 700-800 mld USD/rok) by postačovaly na postavení 7 stanic ročně. Takže ne že je peněz málo, ale jdou na jiné projekty. Tipoval bych, že jen na vemírné programy půjde z armádních peněz více peněz než přes civilní agentury.
Ta stanice je miniaturní věc bez skutečného pohonu, bez pořádného stínění, prakticky bez čehokoliv co tvoří válečnou loď. Má-li vnitřní prostor 1000m3, pak jsou tyto rozměry zhruba 10 x 10 x 10. Tedy opravdu nic co by skutečnou loď vzdáleně připomínalo. Někde jsem četl, že jenom voda, kterou posádka ISS spotřebuje, stojí 0.5 milionu USD denně.
V současnosti, co by z arzenálů Země nejvíce odpovídalo SD z Honorvesrsa, je CVN a ta stojí jen nějakých 10-12 mld USD.
No, to jsou věci, které opravdu nejsou srovnávat... leda to velmi zhruba odvodit nějakým vzorcem, že dyž rybářský člun stojí 2 000 USD a CVN 10 mld, pak válečná loď bude stát milion krát víc než ta ISS.. ale to je hodně nejistý odhad. To by bylo 100 biliard, tedy úplně mimo možnosti nejen vojenských, ale všech rozpočtů současné Země.
Při zvýšené produktivitě budoucnosti mohou být vojenské rozpočty už za pár set let klidně v desítkách bilionů. Takže když je uvedeno tuším v EOH, že mají rozestavěné lodě za 5 bilionů mantichorských dolarů, tak to nemusí být vůbec přehnané.
Ehm, ne... Množství komodit na planetě je konečné; rozpočty mohou růst jen v jeho hranicích. Sice inflace stále zvyšuje množství peněz v oběhu, ale nezvyšuje skutečné množství dostupných zdrojů. Zároveň podotýkám, že 5 bilionů MD je pro nás možná jen 5 miliard (Weber na 100% používá krátký systém a překladatelovou schopností toto rozpoznat si nejsem jist.. možná mě někdo opravíte, pokud narazíte na nějaké miliardy, ideálně v tom samém dílu).

Nejvýkonnější současný známý funkční laser současné Země, americký COIL, stál na vývoji 1.3 miliardy USD, cenu jednotlivého kusu neznám, ale obvykle bývá (odvozeno z ostatních) kolem 1/8, tedy cca 225 000 000 USD za kus. Váží 90 000 kg, tedy jenom jeho vynesení na oběžnou dráhu vyjde na 90 000 x 10 000 = 900 000 000 USD; v budoucnu po níže popsaných sníženích snad kolem 1/5, tedy 180 000 000... Ale to je jen dokud nebudeme vyrábět na orbitě. V současném stavu, kdy by se věci měly dopravovat ze Země, není stavba čehokoli vzdáleně připomínajícího válečnou loď (ani LAC) vůbec možná, i kdybychom zvládali příslušné technologie.

Otázka ceny výroby je vždy komplikovaná, protože ceny našich kosmických programů jsou zkreslovány tím, že se jedná de facto o práci na zakázku. Sériová výroba je samozřejmě mnohem levnější, ale nejprve je třeba vyřešit problém orbitálního, popř. lunárního průmyslu, což je sám o sobě gigantický balík peněz. Nicméně i tak zůstává pořád problém dopravy na orbitu, který je prostě zatím drahý (pouhá doprava jedné osoby o váze 70 kg by dnes stála 700 000 USD, po předpokládaném poklesu opět asi 1/5 tedy 140 000 USD, což je pořád nesmyslně drahé). Kolik může stát provoz gravitorových technologiíí si prostě nemáme jak představit, neboť nám chybí ekvivalent. Za současných technologií by to bylo všechno obrovsky drahé a podle ekonomických úvah je např. výhodnější při dopravě na geostacionární dráhu přestupovat mezi dopravními prostředky, jinak náklady rostou násobkem.

Dalším problémem pro posuzování financí v Honorverse je, že netušíme, jaký vztah je mezi USD (např.) a mantichorským dolarem. Prostě, z mého pohledu ty Weberovy výpočty a rozmach vypadají děsivě nepravděpodobně, i když si odmyslím všemožné náklady, které jsem popsal tady.
« Poslední změna: 22.04.2011, 13:44:27 od DenGrasse » Zaznamenáno
Dalin
Full Member
***
Příspěvků: 209


Zobrazit profil
« Odpověď #28 kdy: 22.04.2011, 15:36:03 »

Nemá cenu srovnávat ceny a technologii v Honorversu a v současnosti.
To je jako srovnávat to, že před 800 lety bylo na podporu 1 křižáka v Palestině 10 vesnic, ale dneska bych ho dokázal uživit ze svého platu (tedy za předpokladu, že bych měl tak 100 000).
Dneska stojí CVN 10 mld USD, za 1000 let to třeba bude 100 000 USD. Protože nebude kilo oceli za dolar, ale za 1 cent. Jaderný reaktor nebude prototyp, ale seriově vyráběná položka do každého vznášedla. A nestavělo by to 500 svařečů 5 let, ale 2 technici obsluhující nanofabrikátor za hodinu.

Ano, dnešní Země není schopna postavit vesmírnou válečnou loď, ale před sto lety nebylo možné postavit letadlovou loď, před 200 lety dreadnaught, před tísícem let fregatu. Prostě na to nebyla infrastruktura, technologie a produktivita práce byla velmi nízká.

Můj názor je, a nechci to nikomu vnucovat, že MWW má svůj vesmír promyšlený velmi dobře a na rozdíl od řady jiných autorů právě i z ekonomického hlediska.
Zaznamenáno
Tyrael
Full Member
***
Příspěvků: 187


Zobrazit profil
« Odpověď #29 kdy: 22.04.2011, 17:55:05 »

re. Dallin. teď jsi jim to nandal


jen tak bokem, nevim, co řešíte všechno co víme je za kolik pořídiš v honorversu pár lodiček, ale vůbec nevíme kolik je normální rozpočet Mantichory, nebo Graysonu, zkrátka pořád platí že nejvyší bůh honorverzu DW řekl: je to takhle a basta
Zaznamenáno

“Well, that’s hardly his fault,” Merlin replied, slightly surprised by his own almost defensive tone. “He was designed as a fire control system, and the Navy didn’t want its weapons systems to have too much imagination.”
Stran: 1 [2] 3 4 Tisk 
« předchozí další »
Skočit na:  

Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006-2008, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!