Honor Harringtonová

O Honor Harrington => Diskuse o Honorverse => Téma založeno: Mafio Ball 03.07.2010, 21:10:15



Název: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 03.07.2010, 21:10:15
Na hranici HONORVERSA

Nové théma kam bychom se uchylovali s teoriemi nebo alternativními liniemi které budí pohoršení mezi "pravověrnými" a skalními vyznavači pořádku a pravidel.
Mám za to že diskuse by neměla být takhle omezována a možná ani připomínkována.
Cha-cha - ne že by nám kdokoliv zabránil rozvíjet si myšlenky směrem kterým chceme -jen chápu že to může být otravné.

Proto

VAROVÁNÍ !

Zde platí pouze pravidla Honorversa a to jen v té míře jak je autor formuloval.
Co není zakázáno je dovoleno.
Nechoďte na nás s takovými nesmysly jako je realita, hodnověrnost a věda.
Připomínky vítány, nežádoucí krritika ignorována.
Jsou to možná pitomosti ale nikdo není dokonalý.
Toto není o prognózách ale o možnostech.
Fantazii zdar.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 03.07.2010, 21:30:25
Takže hurra.
Jen těžko si dokážu představit žeby se někdo mohl divit mému prvnímu příspěvku.
Pochopitelně.
Zbraň co nesmí být jmenována.
Vynález gravitačního beranidla je něco na čem DW postavil první knihu své série a tudíž ji nemůže vzít zpět -ať už po tom touží jak chce.
Další podobná záležitost byla invalidátor v povídce "Jednou ranou". Technologie podobná ale zdánlivě dokonalejší. Taky pocházela přímo z Ligy a stála krachující liďáckou kasu spoustu prašulí. Ale na rozdíl od mantichorského systému nebyla nikdy zavedena do řadové služby a neměla požadovaný účinek. Ovšem svým spůsobem fungovala a její efekt byl přinejmenším zajímavý. To že tahle "hvězda" zhasla je logické -bylo by hloupé kdyby autor vynalezl zbraň proti které není obrany. Celá jeho pracně sestavená koncepce válčení a boje by byla v háji a posunula by se směrem který asi nejni žádoucí. To je jako by někdo dokázal za WWII nějakým způsobem sfouknout motor, oheň pod kotlem nebo vypnout všechnu elektriku. Jakési Farinovy paprsky smrti, zázrak vědy (který mimochodem inspiroval vývoj britského radaru) a takovéhle věci komplikují autorovy život. Takže pryč s tím!
(Myšlenka použít je proti střelám není zdaleka tak zcestná a jak jsme se tu o ní někde bavili tak opět bude potřeba nějakého "vyššího zásahu" aby se neobjevila na scéně)
Gravitační beranidlo fungovalo a jestli jsem to dobře pochopil tak hlavní protblém byl v jeho použitelnosti. Tudíž úkol jedna: najít taktickou koncepci pro jeho uplatnění.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 03.07.2010, 21:47:02
Co tak jednorané beranidlo,to by možná šlo zmenšit na použitelnou velikost.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 03.07.2010, 22:30:53
On účinek je závislý na mohutnosti klínu. Proto DW tvrdí že se nevyplatí ho dávat na něco menšího než DD/CL. To ale neznamená že to nejde -jen to nebude mít efekt který bys potřeboval. Pokud tedy chceš udělat nějakou škodu.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 03.07.2010, 22:41:27
Dobrá, jen připomenu známá omezení:
0) GB potřebuje funkční gravitorové prstence, nejspíše oba dva
1) Nacpat GB do střely je blbost, protože to ti nesundá nic
2) GB v něčem jako sonda/mobilní gondola/mina by nefungovala, protože tyhle pohony nejsou stavěny na energie potřebné k vypálení
3) GB v LAC je kvůli slabším uzlům schopen sejmout boční štíty jiného LAC  nebo DD. Možná i LC (což by díky beta na druhou taky mohlo jít). Cokoliv výše je problematické

Upřímně, největší problém v použitelnosti GB je jeho dostřel. 100k je málo i v SDM prostředí. V MDM prostředí, kde ti ještě RMN kazí plány svými vyspělými sondami (pokud by RMN vylepšovalo GB, tak je situace v tomhle ohledu trošku lepší, ale vždy se musí předpokládat, že soupeř bude nakonec mít techniku srovnatelnou s tvou). Navíc pak, současné prostředí spoléhá na zahlcení soupeře střelami, takže sundat mu b.štít je nakonec fuk. Ale když už tu jsme... Když je tohle vlákno pro šílené nápady, tak sem jeden hodím:

Speciální loď velikosti LC/LA. Vybavená spoustou maskování, aby při své tonáži dokázala držet maskování jako LAC, se kterými by se nasazovala. Tahle loď by měla na sobě několik dalších "falešných" prstenců. Falešných proto, že by nesloužily ke generování klínu, ale když by loď střílela GB, přidaly by se ke generování pulzu. <my crazy theory>Pulz generovaný takto kaskádovitě jednotlivými prstenci za sebou by mohl mít o dost zvětšený dostřel. Třeba až k jednomu milionu km. </my crazy theory> Pokud by se nepodařilo nějak zenžinýrovat energetická torpéda, aby láhev s plazmou vydržela 2,5 sekundy místo jedné, nevadí. Máme tady přeci doprovodná LAC s jejich střelami. A jen tak mimochodem, dostřel energetických zbraní proti cíli bez štítu je zrovna akorát 1 milion. Takže si užijou Ťuhýci a i silný osový graser, který moje platforma (říkejme jí třeba Pásovec, kvůli řadě falešných prostenců, které by mohly připomínat pásy) náhodou měla...

Návrh 2: Pracovní název Nova. Šlo by o obranný prvek pevností založený ba GB. Pevnosti mají kulové štíty, o nichž předpokládám, že se generují podobně jako b.štíty lodí. <předpoklad>Pokud by se podařilo nějak zkontruovat "falešné" uzly, možná by se daly použít ke generování bočních/kulových štítů (možná i pro slabší verzi válcového klínu, za který v "omezených" tématech bojoval Bolt).</předpoklad> Sice by to možná sebralo trochu prostoru v pevnostech, ale můj cíl je, že v okamžiku, kdy by střely byly v odzkoušeném dostřelu (odhad 250k km), sepla by se Nova. Falešné uzly, které generují kulový štít by vyslaly ven pulz, slabou obdobu GB. Tento pulz by se šířil všesměrově (proto Nova) a ochromil/zničil by střely v účinném dosahu.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 03.07.2010, 23:09:53
Je nějaké omezení v počtu uzlů na prstenci?
Třeba by se jich tam dalo nacpat víc, pak by byl klín patřičně silnější...aspoň na chvíli. Dokud se kvůli nerovnováze nezesype a neodbouchne celý "objekt". A tenhle použít k vygenerování patřičného pulsu dokud je v chodu.

Otázka je jak velký by mělo být to plavidlo s beranidlem. Na mrňavé (rozuměj levné, nenápadné a rychlé) nenamontujem patřičně silný klín. Na velké jo ale protože je nutný počítat se strátama tak oběť tolika lodí nejni rentabilní.
Asi by mělo být na dálkový ovládání (nebo UI, ale tady opatrně) a co nejjednodušší. Obrana jen krátkodosahová, řízená automaty. Hlavní výzbroj: plasmové torpédomety, pulzní kanóny s kontaktníma atomovkama (reaktivní manévrování), možná samostatné laserové hlavice, odpalované výmetnicema mimo loď. A sposta atrap, klamných cílů a širokopásmovejch rušiček.
Budu jim říkat třeba Kaiten. Bude mít tak 50-75kt. Slabé štíty, nejlíp i čelní, stínění, pancíř....
A teď se zamyslím nad taktikou. Jak se dostat tak blízko aby se tenhle arsenál dal použít. Obzvlášť když nepřítel odmítá spolupracovat. (kvůli rovnováze útočím na RMN)
1.vyhodit tyhle potvory z garáže Spideru. Má dostatečnou rychlost (0.23c) a dokáže se přiblížit relativně blízko cíle. Pak už to je jenom závod: jestli se Kaiteny dokáží dostat blíž -na útočnou vzdálenost- dřív než je nepřítel všechny zlikviduje.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 03.07.2010, 23:33:13
Pokud si nějak nepohraješ z uzlama (v jakýmkoliv směru), tak mi přijde 50-75kt málo. Je to v podstatě jen o něco víc než LAC. To bych možná viděl, že sundá b.štít BC i BC(L), ale na SD by člověk potřeboval asi něco jako LC, což je tuším někde 125-150kt (odhad). Jinak pokud stále počítáš se základní útočnou vzdáleností, tak to bude stále probém ať se použije cokoliv. Technika Havenského sekoru je rozhodně tak daleko, že nic bez povolení do útočného dosahu e.zbraní, natož GB, nevstoupí. Pokud se nějak nezvětší dostřel GB, jsme podle mě celkem namydlený...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 04.07.2010, 00:11:21
Honořin první křižník (Neohrožený?!) neměl ani 90kt a sejmul štít SD. Tudíž o něco menší vehikl s posíleným klínem by měl mít stejný schopnosti.

Je možný aby se Spider dostal pod 5M km k cíly? (oprava, uteklo mi pár nul, sorry)
Podle mě se to nedá vyloučit.
Pak by ty paraziti mohli vyrazit s rychlostí kolem 70.000km/s. S velkým zrychlením -kolem 700g.  Za 70 vteřin jsou v útočné vzdálenosti. Ztráty ohromné, pravděpodobnost průniku nizká.
Ale stačila by jediná jednotka, která se dostane takhle blízko a zaútočí. Jakmile padne klín tak palebná síla jediné jeho boční salvy dokáže způsobit fatální škody jakékoliv lodi.

Kdysi sem něco podobného vymyslel pro ještě menší loďky -tam šlo o konflikt ještě před Saganamiho érou, tedy primitivnější výzbroj. To byly opravdové torpédové čluny. Buď se snažily dostat před respektive za loď a/nebo atomovkama oslabit štíty.

Předpokládám že na rozdíl od klínu lze generátory štítů přetížit a spálit, ne?


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 04.07.2010, 01:14:07
Dobrá, s tou tonáží jsem se sekl, nechtělo se mi to hledat, ale stejně si myslím, že o moc pod těch 90kt to nepůjde.

Nicméně myšlenka narvat tam větší uzly je zajímavá a celkem proveditelná. Liďácká CA classa Mars měla uzly skoro o veliosti/výkonu BC. Nicméně si myslím, že to bylo zaplaceno zvýšenými nároky na energie. U malých lodí - DD sized - by to bylo možná ještě zřetelnější a větší reaktory/větší počet reaktorů by byl znatelný úbytek v prostoru. Přesto by to možná za tu námahu stálo. Pak by i DD dokázal shodit b.štít SD. Ale to se bavím teď o pilotovaných lodích.

U nepilotovaných lodí na jedno použití to samozřejmě může být jinak. Podle toho, jak dokázala obchodní loď přepálit své motory a dostat z nich na chvilku o dost vyšší výkon (povídka With one stone, česky si nepamatuji název), by mohlo být možné uzly přepálit, aby daly větší g.puls. Pak by i něco kolem 50kt bylo úspěšné. Otázkou ale je, zda-li je to ještě výhodné. 54kt odpovídá cca 400 MDM, nebo 320 MDM a 40 AMDM. Což +- i odpovídá střelám potřebným na zahlcení jednoho SD, možná je to o trochu víc. Jenže tvůj plán spočívá v tom, poslat jich tam několik a doufat, že nějaká pronikne. I proti jedinému SD určitě o několik platform přijdeš, včetně té, které vystřelí. A to je brutálně nevýhodné v porovnání s obyčejnými střelami.

To je vlastně další stupeň problému. Pilotovaná loď riskuje posádku a nepilotovaná zase je stavěná na to, aby byla na jedno použití. A aby byla i ta nepilotovaná použitelná, musí mít tonáž někde nad 50000kt, když se pohraje s uzly. A to jsou stovky MDM. I nejspíš proto se od GB upustilo. Je mnohem výhodnější použít konvenční střely... Není divu, že "nápady" na GB zbraně jsou na anglických fórách rychle zašlapány :D


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 04.07.2010, 02:44:16
Tak jo. Program Kaiten se ruší. Předpokládal jsem to -jen se snažím na truc najít způsob jak by se GB dalo uplatnit. Třeba časem na něco přijdu.
Ale jen tak na okraj. Myšlenka rovného boje eSDéček na krátkou vzdálenosrt nejni zcela vyloučená. Souhlasím, je nepravděpodobná ale stát se to může. Jen se mi nedaří do takovýho souboje zařadit GB. Superdreadnought má dost graserů aby mohl štíty ignorovat -nepotřebuje je sundávat, jednoduše rozstřílí generátory i s lodí.
Takže i tady je beranidlo naprd.
Ale já se nevzdávám! :)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Shras 04.07.2010, 09:39:20
pane tak jsme do toho lac nacpali vcechny vecicky co jste chtel ....
ano?
a mame malej problem...
ano?!
ano, trochu se nam zvetsil?
aha jak moc ...?
no pane znate nejnovejsi SD? tak je dvakrat tak velky!!

:)))

jinak damy a panove dovolde abych vam predstavil "Prskavku" prvni gravitacni minu :)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 04.07.2010, 10:26:59
Tak by to byl MACek.
Dóbry ftip.  ;)

Ale již zrušený projekt Kaiten nebyl určen k dlouhodobému užívání. Pokud by přežil akci tak stejně byla minimální šance ho vyzvednout. Čili spousta věcí vychází ze skutečnosti že je/byl projektován jen na velmi krátkou dobu činnosti. Tím pádem se zmenší prostorové a hmotnostní nároky na dané systémy.

Gravitační mina "Prskavka"?
Hořím nedočkavostí.  ::)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Shras 04.07.2010, 11:23:52
no neresim fizikalni zakony ty pak kdyztak doresime.. prostejednoducha vecicka .. v urcutou chvili jeji klin nabehnene na max vykon. takovej kterej spali grav prstence lodi strel v dosahu ... no u lodi nevim ... u strel by to mnelo fungovat :)  btv da se generovat jen jedne klin? statistickej?

dalsi vec .. je AOE hlinu kulove nebo plocha?

zacinam znovu hrat Eve online. po dvou letech :) no pred dvema lety tam vymisleli bomby klaciskej kulovej efekt vypoustene z lodi .... for byl v tom ze sam bombarder nestihal uletet :)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 04.07.2010, 11:29:46
Opět H-telegraf.

Na baru jsem konečně vyšťoural vlákno a je to docela zajímavé. Jen nesouhlasím s tím že to je "pokaždé smeteno ze stolu". Obvykle tam je argument "kdyby to šlo tak už to DW dávno zavedl". A to -omluvte mě prosím- není právoplatné a plnohodnotné vyvrácení myšlenky. Je to jen důkaz omezenosti, bigotnosti a fanatického uctívání "bible a stvořitele".
Tady to neplatí (viz v úvodu).

Zaujala mě originální a nejspíš nejaktuálnější koncepce, která vůbec nepočítá s FTL. Přesunuje celý systém do kappy, tedy hladiny která je dostupná jen s pomocí "streaku". Počítá se s tím že GA bude v dohledné době disponovat tímto zařízením. Důvodem není ani tak vyšší poměr prostorové komprese jako spíš nedostupnost téhle úrovně pro "řadové" piráty, korzáry a další vandaly, kteří by chtěli linku narušit. Dá se předpokládat že tito šmejdi nebudou disponovat potřebnou technologií aby se tak "vysoko" dostali. Čili jediná hrozba je od nepřátelského námořnictva které už "streak" zavedlo do řadové služby. A těch nějakou dobu bude co by na prstech jedné ruky nešikovný dr.voštěp spočítal.
Takže popis systému: základ je stejný jako u toho mého (přísahám -neopisoval jsem -je to jen důkaz toho že tahle mezera v HV "existuje"), tedy základny na obou koncích linky. Dotyčný je postavil jako dost velké a rozměrné (důvod zřejmý, vyplyne z dalšího) s relativně početnou posádkou. Jsou "ukotveny" na klíčovém postu ale teoreticky se mohou přesunovat. Z n-prostoru se k ní respektive od ní přesunují zprávy pomocí hypp.plavidla (používá bezpilotní ale tady bych asi váhal) které "proskáčí", odvysílají "balík" dat, převezmou příchozí a vrací se zpátky. Intervaly dle potřeby a možností. Stanice jako uzel data archivuje aby nedošlo k jejich ztrátě.
Linka je tvořena bezpilotními sondami, disponujícími vlastním pohonem. Jak velké jsou a jaké konstrukce bylo předmětem sporu, který zůstal nevyřešen. Autor hodlal použít R-drony odvozené od Ghost rider, bez utajovaných technologií ale tam narazil. Námitka že by se obrovsky zvýšilo nebezpečí napadení systému z důvodu získání vzorků mant.technologií je velká. (třeba fůzní flaška, základ GR je jednou z výhod kterou si GA musí udržet tak dlouho jak to je jde)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 04.07.2010, 11:50:12
no neresim fizikalni zakony ty pak kdyztak doresime.. prostejednoducha vecicka .. v urcutou chvili jeji klin nabehnene na max vykon. takovej kterej spali grav prstence lodi strel v dosahu ... no u lodi nevim ... u strel by to mnelo fungovat :)  btv da se generovat jen jedne klin? statistickej?

dalsi vec .. je AOE hlinu kulove nebo plocha?
Podle mě většina g-útvarů bude rovinných (snad s jedinou vyjjímkou sférických štítů).
Spálit prstenec u střel je dobrý nápad -leč nikoliv originální. Já ho nadhodil před několika týdny a byl jsem upozorněn že na tomhle fóru už se minimálně jednou objevil.
Já vycházel z povídky "Jednou ranou" z ant.HV. Tam měli zařízení -v překladu invalidátor (cripler?!)- které fungovalo na značnou vzdálenost proti civilnímu pohonu. Proti válečné lodi ne. A i u civilního hrozbu odstranily poměrně jednoduché jističe, které umožnily ochránit prstence a související zařízení před přetížením a po určité době se dal pohon opět vztyčit. To ale u střel neplatí -ty jak jednou zhasnou tak už to nerozchodí. Teda MDM jo, ale za cenu vyřazení jednoho stupně pohonu. Pokud by teda šlehu "criplerem" nebo "prskavkou" přestály v dobré kondici. Problém byl že tam se mluvilo o nějakejch harmonickejch frekvencích klínů a další "fyzika a věda" což nejspíš vylučuje plošný účinek. (nebylo zodpovězeno definitivně). Likvidovat střely po jedné je myslím nesmysl.
Klíny podlevšeho musíš generovat jako pár., jestli myslíš tohle. Jinak civilní lodě, pinasy, střely a dokonce i LACy mají jen jednoduchý klín. Zdá se že dvojtý je potřeba kvůli dodatečné ochraně a zvýšení velikosti "gravitační jímky" pro voj.kompenzátory. U střel, jestli jsem to pochopil správně je dokonce jenom zadní prstenec -ovšem ztrácíš tím plnou kontrolu nad jeho ovládáním a nedá se moc dlouho udrže. Doknce je "neobnovitelný" jakmile zhasne.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Shras 04.07.2010, 12:12:54
no prskavka by generovla skokovej grtrav pulz .. mozna by stacil i klin o vykonu sd zapnutej tesne pred vletem strel do zoony

dalsi muj napad fizikalne neproveditelnej je zen z klinu .... otakza je pokud vezmu klin cca velikosti SD jak velke by to bylo. 



Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 04.07.2010, 12:23:25
Prskavka je stejná jako moje gravitorova puma,jedna z osmičky,ja ji chtěl akorát použít na lodě.Stejně jako u GB narážíme neustále na odkaz "síla klínu",co to přesně je,velikot ,příkon ,počet uzlů?


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 04.07.2010, 12:36:53
Stejně jako u GB narážíme neustále na odkaz "síla klínu",co to přesně je,velikot ,příkon ,počet uzlů?

Řek bych že to bude provázaný. Velikost bude záviset na vzdálenosti prstenců od sebe, mohutnosti i počtu uzlů. A abys daný klín vztyčil potřebuješ patřičný příkon (pak už asi tolik ne -ikdyž "zadara" to nebude). Počet uzlů se objevil při konstrukco LACů. Teprve Beta2 umožnila postavit Ťuhýka. S normalníma betama by tak "mohutný" klín nebyl možný. Taky lze zvětšit uzly a získat silnější klín než je optimální -viz CA Mars PRH v počátcích.
Když teda namontuješ šestnáct beta2 na každý z prstenců, dáš jim hódně nadměrnou velikost a pustíš jim dostatek šťávy tak bys mohl dostat klín podstatně "mohutnější" než by odpovídalo tonáži plavidla. Taky mě napadlo prodloužit trup mimo optimální poměry a dostat tak hmotnost LACu o délce DD a podobně. Ale nevím.  :-\

EDIT Ještě něco: je rozdíl mezi vojenskýma a civilníma uzlama (konstrukce, velikost, výkon, trvanlivost, "pružnost" ovládání, režimy užití, cena, apod)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 04.07.2010, 13:07:41
Zeď z gravitorů,taková vozová hradba,taky jsem o tom uvažoval a potřebuješ minimálně dost silné uzly a zdroj,který je utahne na vytoření velké plochy klínů,tvar plavidla a rozmístění uzlů,kdo ví ;)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 04.07.2010, 13:17:43
Tvar a rozměry hyper lodí hodně určují alfa uzly,když jsou jenom bety,tak můžem operovat volnějc -myslim.Umístění uzlů v Ťuhýkovi=tradice dělame to tak vždycky,umíme to,funguje to,tak proč to měnit.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 04.07.2010, 13:23:50
A počítek s tím že nepřítel se nechá překvapit jen jednou. Pak se skrz "zeď" buď prostřílí nebo nechá své střely letět naokolo.
Sice to komplikuje zaměřování ale tak jak on dobře nevidí na tebe tak ty nevidíš "ven".  ;)

Tvar a rozměry hyper lodí hodně určují alfa uzly,když jsou jenom bety,tak můžem operovat volnějc -myslim.Umístění uzlů v Ťuhýkovi=tradice dělame to tak vždycky,umíme to,funguje to,tak proč to měnit.

To bych si netroufal tvrdit. Potřebuješ nějakou základní strukturální integritu (kde jsem tohle slyšel?!) aby ti loď držela po kupě.
Čili poměr mezi délkou a průměrem plavidlabude mít svý meze. Systém "jehla" je lákavý ale...
Nevíme ani jestli se prstence navzájem nějak neovlivňují.
Co ttřeba dát do kupy něco jako žížala -jeden prstenec za druhým.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 04.07.2010, 16:14:12
Zeď bych použil pro bojovou stěnu.Letí do 1000km od lodí na malý výkon,klíny jsou na plocho a má dost velké díry aby bylo vidět a sondy taky musí něco dělat.Střely prošly obranou,zeď otočí klíny kolmo,nahodí plný výkon/plochu a štíty.Střely musý útočit z boku zdi,střílet za roh xaserem nejde a do mezer se nevlezou-útočná vzdálenos 30000km,dobře zaměřené palubní lasery,nemožnos prudkých změn směru.Střed formace je v bezpečí a odstřelovat je možné jenom kraje a střely se nemůžou vrátit a útočit zezadu.Mezi salvama je kolik minuta pauza.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 04.07.2010, 16:43:57
Pokud první salva -salvy- neprojdou k lodím tak se zaměří na tvoji zeď. Pochybuju že by jednotlivé plavidlo přežilo víc jak jeden zásak těžkou hlavicí MDM. A střel tam budou tisíce.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 04.07.2010, 17:00:23
A jak k nim tu hlavici dostat,přesný popis prosím.Předpokládám max odolnou konstrukci a štíty.Plavidla jsou otočené klínem k tobě a jsou v zákrytu.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 04.07.2010, 17:27:30
Dobře. Kolik těch štíto lodí máš a jak jsou rozmístěné. Velikost klínu, rozestup(měl by být 1.5x), formace...
(nemusíš přesně)  :D


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 04.07.2010, 18:12:26
Na jeden SD počítám  1,5 štítonše,jsou spolu spárované + ostatní na rozšíření formace.Velikost klínu dvoupolohova min./max.velikos klínu SD.Umístění 2 klíny v poše před bojovou stěnou,polohu štítonoše ve formaci se řídí podle SD.
Počet beta uzlů na jedné lodi je dán pouze dolní hranicí,horní hranice je prostorové omezení,žížala klidně.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 04.07.2010, 18:46:02
Pokud štítoloď není stavěná jako SD a alespoň řadově tak hmotná tak jí nedávám šanci přežít bíce jak dvě, tři trefy. Tedy jeden plný zásah jediné hlavice MDM.
První vlna: nula zásahů (nebyla řízena a automaty taktika zmátla)
Úhel útoku bude kolem 150, vzdálenost 100k km. Bylo rozhodnuto střely přesměrovat na "zeď" a vzhledem k 100 vteřinové prodlevě se to stihlo jen částečně. Asi 50% střel je vedeno do útoku proti bokům formace. Díky Appolu to není nic složitého. Chudák jednotky na okrajích - ale pokud štít není velký víc  jak 100x100k km tak si to odserou.
30% střel dostalo aktualizace a míří proti SD "škvírama". Špatná "viditelnost" a nezrovna přesné data ze sond =méně jak 1/500 zásahů.
Pětina salvy dostala poměrně přesné data jak od sond tak i z první salvy o štítolodích. Čili není problém úspěšnost 1/10 (chybí rušičky, bodová obrana i boční štíty).
Ale měls štěstí -skoro desetina štítolodí přežila.
Ovšem za necelé dvě minuty je tu další salva.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 04.07.2010, 18:59:20
Boční štíty mám


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 04.07.2010, 19:06:10
Slabé hochu -hlavice prostřelí ty u SD jako nic (25%útlum). Ty co máš na štítolodi ztlumí paprsky sotva o 5%. Ochrání je sice proti sekundárním účinkům ale tyhle laserové tyče jsou určený proti těm nejodolnějším lodím. Cokoliv menšího a hůř chráněnýho rozmáznou jak žabu.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 04.07.2010, 20:59:44
Štítonoše jsou samozřejně bezpilotní.Plavidlo velikosti DD maximálně zálohované,složené jenom z uzlů,štítů,reaktorů a pancíře nebude,až tak křehké a slabé.Jeden zásah,pokud se dobře trefí zničí cokoliv a proto se mu musí pomoct,proto xtisic střel.Při ůtoku na zeď máš hodně omezené palebné místa a uhly,potřebnou koncentraci střel,asi nedosáhneš a těsně za zdí mám plně funkční SD,které se neflákají.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: edicius 04.07.2010, 21:27:10
To co popisuješ je zajímavá myšlenka, mám k ní jenom pár otázek.

1) Jak se u "štítonoše" provádí opravy a údržba, je tam podpora života a gravitace pro údržbu?
2) Jak se dopravuje na místo určení, pod vlastním pohonem nebo ho táhne jiná loď nebo v nějaké nákladní lodi?
3) Nese nějakou obranou výzbroj nebo je to nahý cíl bez aktivní obrany?
4) Jak oblivňuje řízení palby, senzory a telemetri bojové stěny co chrání?


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 04.07.2010, 21:37:00
Zeď je sice chrání ale nikdy ne absolutně. "Díry" jsou větší než zakryté pole a tudíž není až tak těžké jima prostřelit. Pravda, s nižší  pravděpodobností zásahu.
Plavidlo o hmotnosti kolem 100kt odrovná jediný zásah laseru MDM. Při útoku zešikma mířím buď do boků nebo do hrdla/pod sukni.
Zeď je sice jako šupiny ale s vlekejma mezerama a nepřekrývají se. Volného prostoru je tam až až.
Z čeho těch x-tisíc střel pálíš? Jestli moje střely mají do značné míry zakrytý "výhled" na SD tak ony budou mít problém vidět skrz zeď. A ještě víc potíží bude s odpalováním a naváděním střel. Nejen kvůli zakrytému výhledu ale taky protože zeď brání ve standardním rozptylu střel po odpalu (prodlužuje bezmotorovou prvotní fázi letu) ale navíc rozšiřuje pásmo interferencí. Takže tvé střely nemůžou zapnout pohon tak jak je zvykem.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 04.07.2010, 22:14:38
1.Nebudeme dokaře rozmazlovat,ne a na.letu neschopný je mrtvý.
2.Skupína štítonošů má,vlastní nosič.
3.Mohl by něco málo,co se vleze,mít.
4.CHraněné lodě sice znají parametry klínů,tak přes ně vidí,ale je to překážka se kterou musí počítat.Jako každá ochrana je to omezení,ale mělo by se vyplatit možná.Maximálí velikost klínů je omezena na dobu nepřátelského útoku.

Díry ve zdi,co jima chceš trefit,štítonoš nebo chraněné lodi,hodně štěstí při obojím.Proč by na zničení štítonoše,měla stačt jediná trefa?Uznávaná taktika bylo položit lodě bojové stěny na bok.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 04.07.2010, 22:22:38
Díry ve zdi,co jima chceš trefit,štítonoš nebo chraněné lodi,hodně štěstí při obojím.Proč by na zničení štítonoše,měla stačt jediná trefa?Uznávaná taktika bylo položit lodě bojové stěny na bok.

To se ale chráníš proti střelám které přilétají a už se zaměřují. Tyhle ale pálí z boku, páč jim obrázky z první vlny předvedly tvý kouzlo. Z kus si to předtavit třeba s kramlíčkama. Možná  patřičným nakloněním štítolodí zůžíš úhel ale nikdy nedokážeš zcela zakrýt cíl uvnitř klínu. Někudy tam bude vidět.
Klín bude tak třista kiláků velkej. Střely odpalují hlavice ze vzdálenosti 100.000 km.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 05.07.2010, 05:04:16
Odolnost štítonoše,padlo tady číslo 100kt,není moje,můj odhad je 400kt,přebytečná hmotnos je pancíř a násobné systémy.
Pokud střely vypálý ze 100 000km,no tvoje volba,ale dost to snižuje přesnost a účinost palby.Zeď jde prostřelit a chránněné lodě to ví nejlíp kde a patřičné omezené oblasti jsou velmi nezdravé místa k pobytu.Štítonoše omezují přímou viditelnost lodi,tak by bylo žádocí,aby nesly dost senzorů a rozšiřovali ji.Ano tak jsem si uvědomil,že navhuju opravdu velké a odolné KH
Obě uskupení používají z gondol odpalované MDM,aby to bylo jednoduší.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 05.07.2010, 05:20:00
Kolik těch lodí sakra máš?
Jaké jsou rozměry formace? Podle mě by mělo být možný  zůstat stranou a špikovat ti ji z boku.
Dobře, zvýším odolnost na dva zásahy.
A odkud pálíš CM? Hlavně ty by mohly mít problémy.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 05.07.2010, 19:36:04
Sem říkal aspoň 1,5 štítonoše na těžkou loď 20 SD=30 štítonošů.Zůstat stranou a střílet do boků nepřátelsé formace je snem každého admirála od dob vynálezu námořního kanónu.
Štítonoš o rozměrech 200x30x30m a hmotnosti 400 kt,nebude moc křehký.Nemá posádku,hyperpohon a zbraně,krom protistřelových mít,nebo nemít, nemůžu se rozhodnout.
Střela poslední 1-2 Mkm letí přímo,rovně na určený cíl,žádné kličky najsou a proto je vůbec protistřelová obrana možná.Protože vím přesně,kde jsou moje štítonše,tak střílím jenom po střelách,které mě můžou ohrozit,pokud střela může trefit mě,tak já dokážu trefit střelu.Jasně při množství použitých střel,některé projdou,štítonoše a lodě budou zasahovány a ničeny,ale nebude to snadné.
Formace dvou bojujících skupin SD(p) s MDM,jsou celkem známé a pokud jedna strana něco z toho nemá,tak ji celkem nic nepomůže.
SD(p) s MDM je nový galaktický standard,kdo je nemá,tak je bohužel druhořadé námořnictvo.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 05.07.2010, 19:54:51
Já měl na mysli že střely přilétají "šejdrem" a míří jako by mimo tvou sestavu -nad, pod, vlevo, vpravo- a odpalují své hlavice zešíkmo, nikoliv čelně.
Obrácení lodě jen znesnadní zásah. Nemůže ho zcela vyloučit.

Jestli máš 6x6 SD(P) tak tvá formace zabírá čtverec max.10k km x 10k km.
 Neohrožují tě střely jen zepředu ale prakticky z celé přední hemisféry.

Možná kdybys vytvořil "bojovou půlkouli" tak bys zásah z boku vyloučil. Ale to by ti poněkud znesnadnilo manévrování.

Z běžné bojové stěny prolétají střely z gondol právě těma mezerama který si uzavřel štítoloděma. A dokonce i CM budou mít jistý potíže. KHI nebude mít "výhled" na prostor palby, tudíš jsi omezen na palubní telemetrii.
Navíc bych řek že tvá štítová formace poněkud naruší komunikaci mezi Appolo/KHII .


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 05.07.2010, 20:13:17
Střely z gondo se odpalují za bojovou formací,nevěřím že by odpalované množství dokázalo projít dírou v bojové stěně.Vypoouštění gondol pro jednu salvu trvá minutu,to je dlouhá šnůra gondol.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 05.07.2010, 20:29:49
Zásah SD není nemožný je pouze dost obtížný,ale hlavním cílem jsou SD a na ně se musíš prostřílet přez zeď.SD i štítonoše jsou stejně houževnaté cíle,jedna jediná trefa určitě stačit na zničení.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 05.07.2010, 20:33:38
Část té doby jde na vrub přesunu gondol na pozice -musí urazit několik set kilometrů.
Místa mezi loděma BS je docela dost. Vem si SD(neP) mohl ze svého klínu odpálit současně skoro stovku střel. Za klínem je dostatek volného prostoru aby se tam rozmístilo několik desiítek gondol i při nejtěsnější formaci.
Odpalování střel zpoza formace směrem nahoru, dolů a do stran podél stěny je asi možné. Nicméně při větším počtu lodí a hlavně gondol které vychlí svou munici současně by tam bylo poněkud "přecpáno". Taky ztácíš x-promile delta v na manévry kterými se stěna oblétá. Pokud je nutné vecpat víc gondol tak se zvětší rozestupy. Mám jen omezenou prostorovou představivost ale dle mého názoru je tam dost prostoru pro rozmístění stovek gondol a současný zážeh tisíců střel.
Ale můžu se plést. Jen si vzpomínám že vždy byla řeč o vlečce gondol za lodí. Bokem (odvráceným od nepřítele) můžou být další ale opět se před odpalem musí přesunout.
 
Zásah SD není nemožný je pouze dost obtížný,ale hlavním cílem jsou SD a na ně se musíš prostřílet přez zeď.
To jo jenže data z první, neúspěšné vlny kterou si štítoloděma takhle šeredně vypekl šla FTL na vlajkovou loď a admirál rozhodl smést ty mizerný hajzlíky ať už to je cokoliv. A pak teprve se pustí do "masíčka".  :)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 05.07.2010, 20:56:40
A o to právě jde,tvoje první dvě-tři salvy masakrují zeď a já zatím drtím přímo tebe.Dopad salv na obě strany je současný.
Předpokládal sem,že se odpalují gondoly,které jsou rozptýlené už za bojovou formaci,gondoly nemají pohon,musí jim stačit počátečni impuls při vypuštěníale a lodě letí celkem rychle,ale jistě to nevím.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 05.07.2010, 21:15:33
Já předpokládám že gondoly nebudou dál jak tisíce kilometrů od mat. lodě. Mají být přece "zaháknuté" tažnými paprsky. Ty je taky můžou posunout trochu do strany a nahoru nebo dolů. Mimochodem jsou na lodích i tlačné paprsky? Mohlo by to být zajímavé...

No vidím že si neděláš starosti s tím co jsem psal o omezeních který ti štítolodě přinesou. Podle mýho ti omezí mohutnost salvy a naruší obranu natolik, že je tahle výhoda víc jak sporná.
Můj Admirál by rád sejmul přímoSD(P) ale protože vidí jak ho ty štítolodě omezují tak se rozhodl je zlikvidovat. Neví co jsou zač tak má za to že bude lepší když se jich zbaví. (Od dob Pryskyřníka trpí jakousi fóbií z "tajných" zbraní)
 ;)
Jo, pochopitelně překvapíš tím nepřítele jenom na poprvé -pak už bude na jejich nasazení připravený.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: edicius 05.07.2010, 21:21:30
Střely manévrují pokud možno až do posledního okamžiku, určítě přes celé pásmo protistřel a i v pásmu bodové obrany se může ze začátku vyskytnout nějaký ten klamný manévr. Navíc pásmo bodové obrany překonají MDM během 1-2 vteřiny, takže i kdyby nemanévrovali tak ti to nepomůže.

Co zabrání aby si útočící střely nevybraly štítonoše za svůj cíl jednoduše proto, že je to jediný cíl který vidí nebo byly schopny najít po ztrátě původního cíle.

Jestli jsem správně pochopil tvůj popis nasazení štítonošů, tak jsi vážně degradoval až znemožnil STL (sub-light telemetri link) pro tvé útočící střely, zmenšil prostor pro tvé CM a jejich telemtrické linky, snížil výhled tvých senzoru bez použití nějakých předsunutých platforem. To narušení STL je z důvodu, že tvé útočící střely se rozptylují pod a nad loď aby nepřekážely tvé obraně a senzorům, zrovna do míst kde jsou štítonoše. Netuším jak ovlivní jejich klíny v "uzavřeném" stavu vysílání a příjmaní FTL, v "otevřeném" stavu to nebude asi vadit. Aby jsi jim dal do vleku KH-II rovnou zapomeň, samotná KH-II má okolo 100kt, původní KH-I má 65kt

Nemyslím jsi, že štítonoše jsou stejně odolné jako SD, jednoduše nemůžou mít stejně mohutný pancíř, stínění, vnitřní prostor pro zmírnění škod atd.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 05.07.2010, 22:01:04
Nemyslím jsi, že štítonoše jsou stejně odolné jako SD, jednoduše nemůžou mít stejně mohutný pancíř, stínění, vnitřní prostor pro zmírnění škod atd.
Přesto jsem mu dal za pravdu -jeden zásah, byť laserem největší ráže asi nestačí. Takže dva -stačí když je pochroumám natolik aby vypadly z formace. Navíc by poškozené mohly natropit v jeho sevřeném útvaru pěknou paseku. Protože jsou bez posádky tak nejspíš nějaká ta kolize je docela pravděpodobná.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 05.07.2010, 22:29:26
Gondoly vypouštěné z SD(p) nejsou na tažných papscích jsou na volno,předpokládám.
Mohutnost útočné salvy není nijak omezená.Obrana je omezená,ale omezení převažuje obraný efekt štítonošů.
DObře,víš o štítonoších,jak se přez ně chceš dostat?
Střely manévrují,ale jsou to pouze mírné vlnění okolo základního směru,žádné ostré zatáčky.
Pokud štítonoš dokáží trefit,tak dokážou,co nadělám.
Je pravda,že stítonoše nemaji stejně silný pancíř jako SD,mají sijnější.Spočítej si poměr velikost a hmotnosti.Je stavěný na odolnost.
Správná připomínka,aktivní obranu vynechám a nacpu tam senzory a linky,abych vyrovnal omezení lodi při uzavřeném stavu štítonoše.Při otevřeném stavu je to jedno,stejně není vidět přes přilétající střely.Štítonoš by se měl nasunout a otevřít přímo před chráněnou loď,když se střely přileti na 100 000km.
Proč je KHII tak těžká.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 05.07.2010, 22:33:38
Štítonoš je přímo řízený z chráněné lodi a ta je kousek,žádné prodlevy.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 05.07.2010, 23:15:06
KH II je tak těžká protože to DW řekl. (odůvodnění v infodumpu)
Cokoliv dálkově ovládaného je méně pohotové než přímo. Jinak by posádku v bojové stěně měla jen jedna loď ze sta. Zbytek by řídili joystikama.
Ke střetům dochází i na pilotovaných plavidlech a při "normálních" rozestupech. Ve tvojí formaci to bude mnohem horší.
Ale ano -gondoly jsou na tažných paprscích. Buď flat-packy mají generátor a zavěsí se samy nebo je poutají z lodě. Haveňané mají "Oslíky".
Opakuju ti -střely budou mít před sebou překážky takže jsou omezeny.
Přes štítonoše se nějak dostanu a než vymyslím jak tak je prostě budu likvidovat.
Střely vypouštěné za zdí manévrují o 90o. A "vlní se" se zrychlením 48-96.000g. Vektory se mění.
Pancíř není jediné co zajišťuje odolnost SD. Ve skutečnosti pokud stejné zásahy trefí loď bojové stěny a LAC tak mají stejnou "objemovou" ničivou sílu. Problém je že SD si může spíš dovolit přijít o 100m3 a dál bojovat. Pak tu máš sílu štítu, generátorů stínění.... O aktivní obraně ani nemluvě.
Posunout se na pozice bude nějakou dobu trvat. Komplikace, zdržení a omezení vlastné pohyblivosti.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: edicius 05.07.2010, 23:21:13
Je tak těžká jelikož je to původní KH-I (65kt) doplněná o FTL telemetrii ( odhadem 15-20kt) a další PDCL ( počítám tak + 4-6 po 2kt, celkem 8-12kt). Hmotnost KH-I je přímo od Webera, zbytek je můj odhad, myslím že i vcelku přesný a rozumný. Odtud vycházím http://forums.davidweber.net/viewtopic.php?f=1&t=95 (http://forums.davidweber.net/viewtopic.php?f=1&t=95), popis vývoje KH-I a II.

Pokud již o nich vím, tak pošlu střely po oblouku před tvé lodě, smířím se z horší přesností při útoku do hrdla. Ještě bych zvážil vyčlenit část salvy jenom na štítonoše ( určitě to nejsou levné hračky, jejich zničení mi ulehčí žívot dále a tebe připravý o čas, suroviny a dělníky na jejich opětovnou výrobu místo stavby skutečných lodí).

Neříkám že je omezená mohutnost útočné salvy ale jejich telemetrické linky. Linky jsou na hřbetu ( a spodku?) lodi a využívají část výhledu nad a pod lodí ohraničenou z jedné stany klínem a z druhé rovinou paluby kde jsou umístěny. Zbytek celého vyhledu je určen pro obranu lodi a senzory, aby ti vlastí palba nebránila sledovat nepřátelské střely, nenarušovala telemetrii CM a současně aby nepřátelské střely nenarušily tvou útočnou telemetrii. Vzhledem k tomu, že štítonoš není na úrovní tvé lodí ( bránil by podstatně v použití tvých CM a PDCL) tak musí být nad nebo pod tvou lodí a současně blíže k nepříteli, čímž omezí výhled tvých telemetrický linek na tvé útočné střely ať už je "otevřený" nebo "uzavřený".

I když uvážím vynechání podpory života, veškeré prostory pro posádku, ventilaci, tak omezí prostoru pancířem to více než vyrovnají, navíc je potřeba tam nacpat vícenásobné systémy, dva až tři fůzní reaktory, dostatečnou zásobu reakční hmoty na pár dnů, nezapomenout na obslužné přístupy do všech částí pro údržbu a opravy, máme taky mohutnější generátory štítu a protiradiačního stínění než je zvyklé pro podobně velké lodě. Řadím to s odolností někam na úroveň BC(L) více určitě ne, spíše ale méně.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 06.07.2010, 06:52:44
Vlněnění střel,možná jsem se někde sekl,přepočet s km na metry pro lepší představu mi vyšel na 9mm na 2m.
Střelba z boku do hrdla je standartní taktika,ale je nejtěžší možná,proto hodně štěstí.
Při bytvách flotil je běžně ničen doprovod ve větším objemu včetně posádek při"ochraně"velkých lodí.
Gondoly jdu prostudovat.
Poloha štítonoše v uzavřenémm stavu je před lodí a někde před přídí a proto sem do něj nacpal linků co se vlezlo,pro posílení výhledu.
BC(l)jsou hodně odolné potvůrky.
Poslední loď řízená přímo,byl drakkar u vikingů,všechny lodě jsou řízené nepřímo a ano mohl bys celou skupinu lodí řídit z jediného místa ;)
Objemové ničení střel neznám.U LAC většina zásahů trefí něco důležítého a až to ho následně zničí.Oprava bojového poškození LAC je jednoduchá.Když je to potřeba opravit a nestihneš to za pár sekund,tak si mrtvý,žádný stres.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Tyrael 06.07.2010, 11:15:48
nechci být pán pesimista, ale když se to tak vezme tak 30-35 štínošů dá zhruba tonáž 2 SD, nebo 300 hodně těžkých LAC takže kdybych měl pod velením 20 SD a měl si vybrat mezi 35 štínoši, 2 SD, nebo LAC navíc beru radši pořádnou clonu LAC, sice mi moc nepomůžou v útoku, ale v obraně se CM z LAC počítaj. Na velkou vzdálenost jsou LAC prakticky nezranitelné, ano kdyby se na ně zaměřila palba tak řady LAC řádně prořídnou, ale efektivnost takového úderu by byla malá, o hodně menší než efektivnost při palbě velké cíle.

Když už jsme u těch počtů, jak vlastně štínoše chceš dostat na bojiště, přece jenom maj 400kt to je 10 krát víc než LAC tyhle mašinky do CLAC nenarveš, takže bys musel začít stavět novou třídu CLAC a to by znamenalo další vyrobní linky které by nemohli vyrábět SD.

když se člověk zamyslí nad vědšinou bojů v honoverse tak mu výjde že tenhle vesmír nepřeje osamělím hrdinům ze stíhačkama, tady platí jen hrubá palebná síla, jednoduše řečeno, když máte stejnou tonáž v SD a BC tak zvítězí z převahou SD, samozřejmě že to neplatí vždy BoS je ukázkoví příklad, nebo dalším by mohl být masakr u Kerbera. takže když nemůžeš navýšit palebnou sílu vlastní formace musíž uvažovat jak zmenšit efektivnost palebné síly nepřítele.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 06.07.2010, 16:24:28
Taktika proti štítonošům.
Mikroskok daleko za tvou formaci a našít ti do kožichu co se dá stihnout. Ty do h-prostoru s něma nemůžeš a těžko se ti bude přeskupovat formaci.
Přesun bude nepřesný, pravda ale při dostřelu kolem 4Lmin se dá 20% odchylka zvládnout.
A pokud bude větší tak buď dojde na boj z větší blízkosti nebo se tvůj protivník dostane do pozice jako před přiblížením na účinný dostřel.
A třeba by se naskytla příležitost tě tentokrát překvapit.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 06.07.2010, 19:43:10
Tvdiš,že ty jako ůtočník se stihneš vrátit do hprostoru,provést mikroskok,vynořit se někde jinde a zahájit další boj a já obránce nestihnu změnit formaci.Nebo já útočník tě nachám vyletět z hyperlimitu,ztratit se v hprostoru...Nebo máš flotu schovanou v hprostoru.Z jákého záhadného důvodo moje SD nemůžou do hyper?


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 06.07.2010, 20:19:43
Tvoje SD můžou -štítonoši ne.
Ten mikroskok by pochopitelně přicházel v úvahu za situace kdy se nachází nepř. uskupení za H-limitem.
Přestavba formace ti bude několik minut trvat -myslím že víc ale řekněme že deset. Začít s tím můžeš až v okamžiku kdy dopadne poslední střela poslední salvy.
Tou dobou už může být nepřítel (díky schopnostem Appolo UI) v hyper a chystat se k návratu.
Přeskupit formaci můžeš až v okamžiku kdy se vynoří - do té doby nemáš tucha kterým směrem poslat štítonoše. (nic mu nebrání vrátit se zas na přibližně stejné místo)

V jakémkoliv "manévrovém boji" (tedy při změnách vektorů) tě budou štítonoši a hlavně těsná formace omezovat. To znamená že nepřítel bude diktovat styl boje a na něm bude rozhodnout kdy začne ustupovat, kdy se přiblíží a kdy se vzdálí.

S tím přímým řízením -a ovládáním, obsluhou- jsem to myslel tak že na "pilotované" lodi máš lidi na odhalování, hodnocení a nápravu škod. To ti ve štítonoších chybí. Takže budou náchylnější k selhání, vyřadí je lehčí škody než u "klasy" a možnost oprav bude omezená. Podle přístrojů se dá operovat v míru a za ideálních podmínek -v zápalu bitvy se exponenciálně zesiluje vliv Murphyho.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 06.07.2010, 22:06:19
Upřímně, tyhle štítonoše by se daly snadno zpacifikovat tím, že neodpálim vše najednou, ale pár sekund před hlavní salvou pošlu zlomek střel na štítonoše. Vzhledem k tomu, že na obranu proti střelám jsou víceméně samy (+ nějaké lehké jednotky/LAC), předsalva by jich měla většinu zpacifikovat a hlavní část salvy se vrhne na SD.

Porovnávat bojovou výdrž LAC a SD je zhůvěřilost. Rozdíl mezi normální lodí (natož LAC) a lodí bojové stěny je v konstrukci drastický. Už na začátku sérií byla sebevražda jít s BC proti BB a jít s BB proti SD byla sebevražda na druhou. Proč? Protože zatímco BB je BC na steriodech (ano jsou tu rozdíly - havenské BB měly daleko větší střelovou výzbroj), SD je něco úplně jiného. Konstrukce SD spočívá ve dvou vrstvách. Vnitřní jádro se skládá z velistelkých pozic, strojovny, počítačů... prostě všeho nutného pro běh lodi za boje. Pak je tu vnější část, kde jsou ubikace, sklady a redundantní prostory. Mezi těmito dvěma vrstvami je další pancéřování. Při boji tak slouží vnější vrstva jako prostor redukující škodu. SD může udržet spoustu poškození, mít vnější vrstvu na cucky, ale v podstatě být plně funkční... což slabší lodě nemohou protože tam nejde provést tato konstrukce. A ani u nepilotované věci o 400kt to nepůjde... Mám pocit, že jo to tenhle infodump, ale nechce se mi to pročítat - http://infodump.thefifthimperium.com/entry/Harrington/78/1


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 06.07.2010, 22:41:07
Ten pojem "objemová ničivá síla" je notně nešikovný. Vykonstruoval jsem si ho čistě pro ilustraci a srovnání LAC a SD bylo úmyslné abych tak řekl akcentování a zdůraznění rozdílu.
Nebral jsem v úvahu sekundární účinky zásahu -expanze odpařeného materiálu a trosek, rázovou vlnu, poškození klíčových komponentů a systémů, přerušení různých vedení a linek...
Jen a pouze "díru" kterou zásah spůsobí v první fázi. Tedy než se projeví ty doprovodné škody. 100m3 může být otvor průměru 2m a délce 30m. Pro SD to bude něco málo víc než škrábanec -pokud to tedy zrovna nebude zásah do něčeho důležitého (jako třeba radat, PDLC, graser...). LAC to ale na druhé straně s největší pravděpodobností provrtá skrz naskrz a šance že to člun rozchodí je minimální. Samozřejmě je tu ještě otázka toho že "vyrobit" tenhle důlek v pancíři SD bude trochu těžší než prošpikovat v podstatě nechráněný a "měkký" LAC. To znamená že zatímco u SD k tomu potřebuješ nejvýkonější laserovou tyč, u LACu by nejspíš stačila hlavice Zmije. A jak si napsal a jak DW uvádí v infodumpu je tu ještě mnoho dalších ukazatelů které způsobují že počet zásahů nutných ke zničení SD o 8Mt je mnohem vyšší než počet zásahů nutných ke zničení 8Mt štítonošů (20kousků). Nebudu hádat kolik -je to stejně jenom statistický ukazatel, ne reálný počet skutečně dosažených hitů. (ani s Appolem nelze přidělovat střely po jedné a spolehlivost zaměření a pravděpodobnosti zásahu ovlivňuje tolik proměnných že je to cvičení v marnosti něco takového vypočítávat. Stejně se raději volí "nadměrná" ničivá síla. Ekonomika a hospodárnost v takovýchto chvílích ustupuje prosté snaze cíl zlikvidovat.)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 06.07.2010, 22:58:22
Boj ve formaci je pro lodě absolutní základ,ten musí zvládat,každý i půl hodiny mrtvý,námořník.Není problém štítonoše opustit a bojovat bez nich,ztratím jejich dodatečnou ochranu,senzory a linky,ale nijak nesnížím vlastní bojeschopnost lodí.Múžeš vypustit střely na max.vzdálenost a ztratit se do hprostoru,před dopadem střel,ale,ale tak už máme UI,která se vleze do střely a funguje a samostatně.Dobře vědět,další"nepřekonatelná" překážka pro Vosy odstraněna.
Mikroskoky jsou fajn,akorát je použiješ v boji pouze vně hyprlimitu.Jako útočník můžeš skákat jak chceš,a protože máš inteligentní střely,tak to bude fungovat.Ale je to boj na velkou vzdálenost a dost času na reakci z mé strany.
Klasická loď je stavěná na maximální odolnost,ale při zachování všech ostatních funkcí lodě.Proto jsou menší lodě automaticky zranitelnější,není problěm DD s odolností SD,pokud nevadí nárust hmotnosti,omezení rychlosti,větší posádka a výzbro DD...
Štítonoš má pouze dvě základní,spojené funkce-tvorbu oteřeného klínu a schopnost řízeného letu.Je stavěný na odolnos,měl by fungovat dokud se nerozpadne.Konstrukce 4 samostatné,propojené moduly,každý modul plně funkční,až do 50% poškození,štítonoš letí i na jeden modul,po omezenou dobu.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 06.07.2010, 23:21:01
DD s odolností SD bude tehdy, pokud bude mít DD velikost a tonáž DD. Opak je jako trrdit, že jde udělat neprůstřelná vesta s odolností tanku. Lze udělat nadprůměrně odolná vesta, která bude větší než normální a vydrží o dost víc. Přesto, pokud z tý vesty neuděláš něco jako tank či mecha, je spousta věcí, který prostě nemá šanci přestát, ačkoliv tank by to samé vydržel. V honorverse si stačí za vestu dosadit DD či cokoliv lehčího než SD a za tank SD.

Základem toho je, že SD dělá z vnější části lodi další obrannou vrstvu, která je "přijatelné bojové poškození", zatímco jádro nutné pro běh lodi je nepožkozené. U něčeho o hmotnosti 400kt prostě nemůžeš udělat to samé. Nemáš tam takový prostor (ten vychází z tonáže), abys mohl pohltit energii zbraně, než se dostane ke kritickým částem. U štítonosiče můžeš tak maximálně lepit jednu vrstvu brnění na sebe, ale ani brnění není vše. Ony i právě ty odtlakované místnosti a chodby mají svůj speciální "zádržný faktor" co se týče zásahu lodi. Další faktor, proč bude štítonosič zranitelnější než normální loď je to, že krom brnění tam není nic, co by se dalo postrádat. Tvůj štítonosič je v podstatě sada uzlů, reaktory, generátory bočních štítů a nějaké AI centrum v tvrdé skořápce. Když se u pilotované lodi prostřelí brnění, stále je šance, že laser proletí nečím, co je postradatelné - co je potřebné/komfort pro posádku, ale ne pro běh lodi. Naopak u SB(nechce se mi psát furt štítonosič, ŠN vypadá divně, takže zkrátím anglický překlad shieldbearer) není co postrádat. Když se ti něco propálí skrz pancíř, vždy trefí něco důležitého a je velká šance, že něco safra důležitého.

4 oddělené moduly jsou fajn, ale ty můžeš mít jen pro generátory bočního štítu, reaktory a počítač (když beru ty hlavní věci). Prstence uzlů budou vždy 2 a už odstřelení jednoho de facto odstavuje jednotku. A zrovna právě prstence jsou to nejklíčovější, protože SB využívá svůj klín k ochraně svěřené lodě...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 06.07.2010, 23:42:32
To budu ignorovat.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 06.07.2010, 23:51:08
Co jako chceš ignorovat? To s tou odolností? To moc ignorovat nemůžeš. Tohle téma je "ignorujme některé omezení daná DW" ne však téme "ignorujme fyziku". Pokud myslíš to stěma uzlama, tak fajn, ale jak to chceš obejít? Navrhni něco na zazálohování funkce uzlových prstenců a my se s o tom pobavíme...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 07.07.2010, 19:38:32
Zkusím navrhnout já (Bolt se nejspíš urazil a mlčí)  :'(

Podle DW pravidel je tam jistý rozmezí jak daleko může být prstenec od konce lodě. Není velký ale vzhledem k rozměrům prstence a délce lodi...
Co tákhle dát si (špenát je fuj) za primární prstenec další. A možná by tam vešel ještě jeden. Nebudou funkční dokud Alfa systémy poběží, (možná -a to zdůrazňuju - by se mohly použít k zesíllení/otevření plného štítu). Je tu sice docela velká pravděpodobnost že pokud loď dostane "ránu" která sejme hlavní prstenec tak to ssebou sebere i ty sekundární ale lepčí něco jak prd.

S tou odolností holt nic nenaděláš.
Doporučuju vyvinout "gravitační" pancíř a instalovat stínící pole a různé silové paprsky a g-zóny dovnitř lodi. Vzhledem k tomu že tam není posádka které by to poškozovalo zdraví... Můžeme takhle obejít další omezení.
Ale tahle kocábka se ti zčíná kur...y prodražovat -jedna revoluční technologie za druhou...  ;)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 07.07.2010, 19:58:15
Pokud jsem se Bolta svou kritikou nějak dotknul, tak se omlouvám. Kritika směřuje na tvé nápady ne tvou osobu. Však taky kritika a hledání chyb je základní postup vývoje čehokoliv. Navíc, člověk je tvor šťouravý, takže hned začne na všem hledat chyby, a ne skákat radostí. Ber to ale z té lepší stránky, umožní ti to svou koncepci dopracovat/přepracovat, aby byla plně funkční...

To mě opravdu nenapadlo, dát hned za ten hlavní další rezervní prstence. Nejspíš ale co nejdál od toho hlavního (samozřejmě v rámci použitelnosti uzlů), aby případné sekundární efekty poškození hlavních uzlů co nejméně zasáhly ty rezervní.

Teď mě napadla ještě jedna nevýhoda u obranyschopnosti SB. Ať nacpeš na loď kolik chceš pancíře, uzly musí být za každé situace na povrchu lodi, takže na ně nemá jakýkoliv pancíř efekt. A vzhledem k tomu, že základní funkce SB závisí na funkčních uzlech, je zranitelnost SB (ve smyslu jeho vyřazení z boje, nikoliv hned zničení) značně zkompromitována.

Ono mi taky přijde, že za tuhle cenu a tonáž je opravdu lepší pořídit si deset Katan.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 07.07.2010, 20:30:51
Podle všeho má fyzické poškození funkčních uzlů velice nepříjemné následky -spousta energie která se uvolní a skáče si jak chce. To znamená postavit ekvivalent požární přepážky sakra pevný a odolný, instalovat oddělené a nezávislé napájení i ovládání....

...se vleze do střely a funguje a samostatně.Dobře vědět,další"nepřekonatelná" překážka pro Vosy odstraněna.
Já se smířil při odpalu a následném "odchodu ze scény" s významným omezením přesnosti a účinnosti téhle salvy. Dobrou polovinu cesty je závislá na UI což není moc dobrý pro konečný efekt. Nicméně Appolo -a jeho zdokonaleniny- mají sady programů a dost poč.výkonu aby nešlo jen o ránu na slepo. Počítám tak 50% efektu oproti "normální" salvě. Jseš ochoten se smířit u vos s podobnou degradací?

Já začínám mít pocit že na válečné lodi jsou prostory a zařízení pro člověka a podporu živ.prostředí jen zlomek celkového objemu a hmotnosti. To mě připadá trochu divný. Vem si: na štítonoši nepotřebuješ dok a související zař. nemáš tam hydroponii, čističky vzduchu, klimatizaci, topení, sklady, nouzový ani jiný postavení, ubytovny, jídelny a tělocvičny, dílny, gen. vnitřní gravitace...prostě spoustu věcí co určitě něco váží a zabírají místo. Bez toho by mohl mít hodně výplně tvořené jen a pouze pancířem, deformačními zónami, expanzivními průduchy a pod. Ještě odečti zbraně a zásobníky a s tím související díly a zase se dá získat určité množství kilotun a m3 na přepážky a panc.paluby. Tím by se dalo zvýšit odolnost. Ale pořád  bude nesrovnatelná s s SD -to je prostě fakt.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 07.07.2010, 20:52:44
Aby mohla loď vézt posádku, musí nabobtnat hlavně prostorově, ne tolik pak už tonáží. Většina nárůstu prostoru je dáno místem, který člověk potřebuje a hmotnost vzduchu je tady zanedbatelná. Ostatní zařízení nebudou možná tolik zanedbatelné tonáží, ale prostorově většinou ano. PRávě to bylo taky v jedné mé připomínce ke zranitelnosti SB. Při stejné tonáži bude SB menší než loď s posádkou, ale to také znamená, že když se něco trefí pod pancíř, trefí to něco důležitého...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 07.07.2010, 21:12:23
Takže dáme na SB velmi odolný G-pancíř, který navýší odolnost téhle kocábky o řád. Abych předešel poznámce proč ho nenašroubovat na SD a SB by se tím pádem staly přebytečné odpovím stylem DW: funkční a plně aktivní systém G-pancíře bohužel nelze nainstalovat v blízkosti živých organismů. Jakkoliv jsou použitá g-pole prostorově vymezená dochází k "prolínání" gravitačních efektů. Meteriál ze kterého je tvořeno lidské tělo prostě není schopen odolávat nepravidelným "průsakům" g. Ani neživá hmota nemůže být v těchto podmínkách trvale a zachovaat si původní vlastnosti. To značně omezuje životnost SB co se týče prosté "době použitelnosti". Je pravděpodobné že se bude měřit na hodiny "plného nasazení", max. dny. A údržba či opravy jsou prakticky vyloučeny -narušené komponenty snad lze vyměnit ale vlastní konstrukci trupu tento jev "nahlodává" také.
Nelze SB označit za vyloženě "k jednorázovému použití" ale jejich "trvanlivost" nedosahuje tak vysokých hodnot aby se s nimi dalo počítat na více ja jedno operační nasazení.
To pochopitelně zvyšuje náklady na systém a představuje jisté omezení nicméně je to na kalkulaci BFN (Bolt Free Navy) zda se to vyplatí...  ;D


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 08.07.2010, 00:23:10
Sem se neurazil,horší,stěhoval jsem.
Sešly se zajímavé návrhy.Životnost SB-dík za zkratku-nepočítám,že i pří maximální odolnosti přežíjí jedno ostré  nasazení,nepřítel se přez ně musí dostat,ale pokud se díky nim podaří otupit první salvy na zvládnutelnou úroveň,tak se bohatě vyplatí.Zajímavé by bylo obustrané nasazení.Náklady na zničený doprovod,nebo LAC taky nikoho nedojímají.SB při obraně těsně spolupracuj s lodí a není sám,všechno co na ně pošle se dostane před SD.
Múj nazor na beta uzly,můžou byt skoro kdekoliv na povrchu lodi,proto několik kompletních prstenců.VELKÁ spekulace odvozená od tvaru klínů,pár řad na zadech a břiše lodi.
G-pancíř pokud je odvozený z technologie tvorby přesně vymezených gravitačních vln tak to beru,kde je venku nebo uvnitř tvoří tumící mezivrstvu.

Vosy jsou pod dozorem a řízené neustále.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 08.07.2010, 00:38:50
SB v otevřenem stavu cíl velikosti DD v klínu SD hodně malá cílová oblast.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 08.07.2010, 01:52:03
S těma Beta uzlama: DW v jedné odpovědi skladované na infodumpu rozebírá "hypersáně" pro LAC a skládací konstrukci. Tam zdůrazňuje že reoreticky by bylo možné přidělat za/před LAC kus lodi a dát tam další prstence ale ty původní by nebylo možný spustit. Podle něj to je základní "vlastnost" pohonné sestavy prstence/beta uzly/klín. Musí být něco přes deset procent délky od konců lodi.
Nevím jestli bychom měli rušit tyhle prapůvodní pravidla. To bychom se velice rychle octli "daleko za hranicí". Něco jiný ho jsou ty umělý omezení který DW skonstruoval aby ochránil svý koncepce a podpořil dějovou linii. Ty klidně nabouráme. Taky přidat něco novýho co není v přímém rozporu s pravidlama (a nejni úplná krávovina). Nebo vymyslet něco originélního a naroubovat" to na honorversum.
Všeho s mírrou!!!

UI je natolik zprofanovaný že chápu proč ho DW moc nemusí. A dálkový ovládání -čehokoliv- by z děje odstranilo lidský faktor a podstupování rizika. A celá záležitost by ztratila na kráse.  :D


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 08.07.2010, 06:17:23
SB v otevřenem stavu cíl velikosti DD v klínu SD hodně malá cílová oblast.

Po "velké změně velikosti" je oproti SB/CA tak třikrát delší, a určitě i širší a "hlubší". Jo SB jsou menší cíl ale to LAC taky a stejně se dají trefit. Obzvlášť jestli upravíš software v hlavici pro tenhle spec. případ. A dopředu na tenhle režim střely nastavíš (přeprogramování za letu nebude tak efektivní)
Blbý je že tvý SB nemůžou nijak moc manévrovat a nemají PDS ani rušičky které znesnadňují zásah. V podstatě fungují jako klamné cíle -když střely nezachytí SD tak se pustí do nich. Se stovkama střel na každýho SB je pak pravděpodobnost zásahu docela velká.

Pokud budou malé a "měkké" cíle jako LAC častější (třeba nějak vymyslíme jak je udělat nebezpečnější i při útoku na SD!) tak se nejspíš objeví zvláštní hlavice, obsahující lehčí a menčí tyče ale ve větším počtu.
Nebo MDM o velikosti Appola, bez FTL, která ponese submunici a la Zmije v miniaturní výmetnicích.
I když nejlepčí obranou budou "pursuit" LAC.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 08.07.2010, 12:57:50
Podle mě je omezení dané DW ohledně uzlů platné pro pohonné uzly. Jak už jsem na začátku tématu navrhoval Pásovce s nepohonnými uzly pro generování g.lance, napadlo mě, zda nepoužít nepohonné uzly ke generování lepších b.štítů. Dejme tomu by se do 25%, 50% a 75% lodní délky umístily prstence uzlů gama, případně by nemuselo jít ani o prstence. Tyto uzly by na jedné straně generovaly podstatně silnější b.štít, nicméně stále o dost slabší než g.pás. Tyhle uzly gama by se používaly jen na autonomní, spíše nebojové platformy, protože tento gravitorový b.štít by nedokázal v sobě generovat střílny a byl by taky neprůhledný pro senzory lodi. A aby se zabránilo použití něčeho takového na lodích (předchozí omezení by spoustu lidí nezastavilo), stačilo by říct, že ppoužití tak silného g.štítu deformuje g.pole generované klínem, takže znemožňuje používat k.setrvačnosti. Tahle deformace mi ale přijde každopádně oprávněná. Dva g.pásy proti sobě vytváří pole, v němž se loď může urychlovat. Pokud by se přidal třetí pás z boku, mohlo by to celé pole naprosto rozbít k nepoužitelnosti. I proto jsem říkal, že ony g.štíty by byly stále o dost slabší než g.pásy. Stále tedy průstřelné, ale cokoliv menšího než velké MDM by si neškrtly. No a vzhledem k tomu, že i slabší g.štít by narušoval g.pole lodi - tedy vlastně nyní SB, protože jinam by se asi použít moc nedaly - řekl bych, že beta uzly by musely vynaložit více úsilí, aby pole nějak stabilizovaly. To by jim významně zkrouhlo životnost a také omezilo maximállní zrychlení...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 08.07.2010, 16:17:55
Nemám nic proti LAC na krytí z boků formace jsou dokonalé a klidně je použiju,pokud jsou dostupné,ale musí jich být hodně poměr 10 LAC na jadnu loď je málo,50/1 je dostačný.LAC je malá loď a má malý klín.
Velikost SB, jak vydím jsou dvě možnosti,buď malý a hustý,a nebo se standartní hustotou a spoustou volného místa.
Jak vidím,začínáte přicházet na chuť tvarování gravitace,to je dobře,bylo to dost ustrnulé a pavouci by mu měli dopřát pořádný kopanec.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 08.07.2010, 17:00:07
Já netvaruji gravitaci... jen přidávám další semi-pás na bok jako náhražku b.štítu... a to se spoustou malusů, aby se to nepoužívalo na pilotovaných lodích. Z válcového klínu mám stále kopřivku...

Fyzicky krýt boky pomocí LAC je opravdu na nic. Pravá hodnota LAC je v jejich Viperech a PDLC...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 08.07.2010, 17:24:50
Z perníku určítě nebude,bude gravitační.
Používat LAC jako štíty mně,ani nenapadlo,myslel jsem na jejich protisřelovou obranu,ale ta je dost omezená,proto potřeba většího množství.Kde je nejlepší umístit LAC ve formaci?


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 08.07.2010, 18:09:43
Opakuji, gravitaci netvaruju. Přidávám další rovinný pás na bok. Víme, že generovat rovinná gravitační pole (ať už klíny, plachty nebo b.štíty) lze, dokonce i kulové štíty si představuju jako soustavu mnoha genrátorů rovinných štítů (tedy spíše mnohostěnný ští než kulový, ale z dálky to působí jako koule). Do jakýchkoliv jiných útvarů se nebudu pouštět ani v tomhle tématu...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 08.07.2010, 18:56:44
A z čeho teda bude?


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 08.07.2010, 19:31:20
Je to čistá rovná plocha gravitace. Co je na tom nepochopitelného? Jednoduchá plocha, žádná bublina, žádná pyramida, žádná spirála. Základní. Rovná. Plocha. Gravitace. Tečka.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 08.07.2010, 19:51:22
Při kombinaci dvou klínů narazíš vždycky na problém interferencí. Jestli dobře chápu tak hodláš uvnitř velkého klínu generovat druhý otočený o 90o. Vzhledem k tomu jak důrazně DW varuje před zapnutím pouhé pinasy nebo střely v pěkně širokém pásmu vně klínu mám jisté pochybnosti...
No tady to tolik nevadí.  ;)
Pokud budou oba klíny na jednom plavidle tak bysme mohli problém interferencí "vyřešit" a s uvedenými omezeními připustit Pásovce jako variantu SB. Ovšem pokud se bude max. dosažitelné zrychlení pohybovat kolem nuly nemůže udržet pozici ve formaci. Komunikace s ním bude obtížná a nejspíš to bude prostředek k jednorázovému použití. Jakásy vesmírná "protitanková překážka", pohybující se ustálenou rychlostí neměnným směrem...
Vydíš -uděláme z nich ty -jak se jmenovaly zápalné lodě.... brandery či tak nějak. Pokud bude pásovcův kombinovaný klín dostatečně silný mohly bychom je posílat proti nepř. jednotkám kterým by spáli jejich pohony.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 08.07.2010, 20:54:43
Jasně že tvaruješ gravitaci,rovnávná,ostře ohraničená plocha je taky tvar a dost obtížný.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 08.07.2010, 21:00:43
Jak můžeš vědět že to není pouze důsledek?
"Přírodní" gravitace je něco jiného.
Musí být nějaký důvod pro sudý počet uzlů... Třeba ka ždý pár generuje -nějak- polovinu a navzájem se vyruší a průnikem jejich polí s dalšími DW věcmi dá do kupy dvojici ploch klínů.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 08.07.2010, 21:03:31
Důsledek to může být celkem čeho chce,výsledek je metr tlustý čtveres 200x200km,nepřírodní tvarované gravitace.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 08.07.2010, 21:14:59
Přesněji řečeno dvojice těchhle ploch. Je zřejmé že se vyskytují v párech a nejspíš budou navzájem nějak propojený.
Příroda proti rovným plochám nic nemá -jen se vyskytují vzhledem k nízké pravděpodobnosti dost zřídka. Tedy pokud víme -v DW vesmíru zjevně takhle věc funguje.
Nezdá se mi že by se prostě první konstruktér G-klínu rozhodl a prostě to tak udělal. Spíš spustl svoje stroje, zmáčkl čudlík a ejhle!
Pokud tedy tuhle událost přežil.
Po klasicku: co bvlo dřív -vejce nebo slepicce?
Tedy různá pole, papsky a štíty nebo klín?


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 08.07.2010, 22:37:49
Většina gravitace v honorverse je generována jako plocha, proto předpokládám, že základní generovaný tvar je placka. Co je mi potom, jak je to v přírodě, tam je to důsledek hmoty hmotných objektů, což při umělém generování rozhodně není. To je jako kdyby člověk ze 17. století tvrdil, že létající stroje budoucnosti budou máchat křídly, protože ptáci v přírodě to tak dělají. Nemáme o tom dost informací, ale z toho, co vím, se odvažuji hádat tak jak tvrdím...

Nevím, proč by měly g.štíty intereferovat s klínem, když b.štíty to nedělají. Můj g.štít je takový hybrid mezi b.štítem a g.pásem klínu. Předpokládám, že b.štíty běží na stejné frekvenci jako g.klín, takže spolu neinterferují. To samé bych udělal i pro b.štít.

Pásovec není ani tolik varianta SB, jen jsem ho zmiňoval jako původ myšlenky pro gama uzly. Pásovec samotný měl gama uzly (v onom příspěvku označené jako "falešné" uzly) hustě po svém povrchu, aby mohl generovat g.lance s notně prodlouženým dostřelem.

G.štít by neměl na komunikaci s SB žádný vliv, tedy na komunikaci s přidělenou lodí. Když je k ní natočený klínem, stejně se s ní nemůže spojit, takže g.štít nic neruší. Loď se ale samozřejmě bude spojovat se SB přes flotilní komunikační síť a tam už by g. štít komunikaci zabránil. Sice zbyde hrdlo a sukně, ale to je dost omezený prostor. Nejlepší by bylo buďto g.štíty zapnout až pár sekund před příletem nepřátelských střel, nebo vyčlenit každému SB speciální retranslační sondu (kterou by si koneckonců mohl vézt sám) a umístit ji před hrdlo SB, aby se dalo komunikovat tam i sem.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 09.07.2010, 00:49:37
Nemám nic proti plackám,placky beru.Tvrdím,že s ovládání gravitace v rosahu potřebném pro placku,musí jít dělat další věci a ne jen 5 a to počítám antigrav.To je konečně správný přístup,když se přírodní zákony tak úplně nehodí,tak je ignoovat.
Když fungují slabe b.štíty budou fungovat i silná,problém silných štítů je v oboustrané nepruchodnosti,vypínat štít při střelbě není žádoucí,pro lodě nevhodný.
Tvar gravitoru není nahodný,spíš cileně žadaný.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 09.07.2010, 06:09:38
No, pošleme někoho ať to ověří. Nebo postavíme prototyp a uvidíme.  :D

Pokud by posílené štíty fungovaly, byl by to způsob jak dát do kupy něco jako kamikadze torpédové čluny na dálkový ovládání. Když pásovcům přidáš příďový štít tak by se po bal. dráze mohly dostat do blízkosti nepřítele a tam ho osolí obrovskou salvou. Buď energ.torpédy proti nechráněné mezeře nebo samostatnými las.hlavicemi proti štítům (po spuštění vlastních, což by se muselo dokonale načasovat) přičemž lPásovec samotný by byl aktivační puma -do polohy k palbě by se přemístily jenom tyče. Pak jeno "prásk" a tisíce tyčí by vyslaly paprsky proti cílové lodi. I sebevětší SD by byl jako řešeto pokud by nestihl nastavit vlastní klín.  :)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 09.07.2010, 09:01:56
Generátor b.štítů je uvnitř v lodi proto je slabý a je jich víc.Generátor pro silné štity musí být na povrchu a mít vyklizené okolí,nevhodné pro lodě.
Když máme jenom placky,proč vysloveně samostatný generátor kulových štítů?Je tak označený i v originále,nebo je to chyba překladu?


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 09.07.2010, 11:35:50
O tom, jak se generuje kulový sťít nevíme vůbec nic. V knihách nic nebylo a v infodumpech jsem nic nenašel (samozřejmě jsem mohl přehlídnout, nečetl jsem vše). Proto si můžeme jen domýšlet. Jak jsem již napsal, moje teorie je, že k.štít se generuje jako soustava b.štítů a vytváří tak vlastně spíš mnohostěn. Jenže pro ne-hnidopichy to je spíš koule, proto kulový štít...

K Pásovci. Prosím neplést s něčím jiným - gama uzly pásovce (umístěné hustě v prstencích po celé délce lodi, proto Pásovec) slouží ke kaskádovitému generování g.lance pulzu tak, že má podstatně vyšší dostřel. Ačkoliv by se daly po troše hraní použít gama uzly i na g.štíty, Pásovce jsem navrhoval jako pilotovanou loď. Spolu s LAC se přiblíží na 1m km, odpálí g.lance a cíl dodělají svými osovými grasery.

Nevím, jak maskovatelné by byly platfromy se zaplými g.štíty. Podle mě tak silné štíty již částečně narušují g.pole a g.klín a nestabilní g.klín asi nebude zárukou maskovatelnosti. Navíc, tylhe g.štíty by už sami o sobě mohly mít viditelnou signaturu. Na jednu stranu by to mohlo poplést soupeře, na druhou stranu je to další věc, co se musí maskovat.

Nicméně teď mě napadla taková obdoba boltovy Vosy. Říkejme jí třeba Sršeň/Hornet. Šlo by o platformu o 2k-5k tun, která by byla jen soustava tří/čtyřstupňového pohonu, gama uzlů, FTL vysílačky, zvětšené m.fúzní láhve a graseru. Pokud by se to tam vešlo, tak i nějaké EW hlavice na čumák Hornetu. V podstatě by šlo o graserové torpédo se zvýšenou šancí, že se dostane k výstřelu. Za letu by fungovala jako střela a komunikovala s lodí pomocí FTL. Během přiblížení by zapnula své EW hlavice a trochu tak zmátla protistřely, nicméně si myslím, že Hornet by měl tak silný pohon, že ani CM by na něj neměla. Celou dobu by samozřejmě měl zapnuté boční g.štíty. Jejich síla na platformě takle velké je zpochybitelná proti velkým lodím, ale energetické zbraně plechovek (a jiného potěru) a hlavně PDLC by mohl částečně odklonit. Dosah e.zbraní a PDLC by Hornet přeletěl i se zaplým příďovým g.štítem. Nepříjemným překvapením bude, že Hornet nebude mít dostřel pouhých 30k km. Na jeho palubu se jistě vejde graser z menších lodí (DD/LC), takže by měl dostřel až oněch 400k km. Jsem si zároveň vědom, že takový graser by asi nedokázala napájet žádná m.fúzní láhev (a už vůbec ne jaderný reaktor, jehož výkon je za jednotku času podstatně menší), proto by Hornet měl zvětšenou m.fúzní lahev a kondenzátory pro graser. Ty by se napájely za letu z přebytečné energie m.fúzní lahve. Tady by možná i záleželo na době letu. Pokud by Hornet letěl jen nějakých 10-15m km, dokázal by vygenerovat maximálně krátků pulz graseru. Pokud by se ale nechal letět na max dostřel (60m+ km), dokázal by generovat pulz i v řádu sekund, stejně jako spider g.torpéda.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 09.07.2010, 17:08:43
Právě o generátoru kulových štítů skoro nic nevíme,ale je přesně pojmenované samostatatné,jedno zařízení.Aby jedno zařízení  generovalogravitační skoroklouli,sestavenou ze samostatných rovných segmentů,je hodně hodně divné.

Pásovec vypadá dobře.Dal bych přednost menší,jednorané verzi zamíchané ve větším množství mezi střely,ale to by někdo,zase viděl rudě,tak nic.

Sršeň je jiný živočíšný druh.Navrhuješ vylechčený graser na jedno použití,omotat pohony pro střely+FTL,EW,štíty jestli se vlezou a 1-2 m.fúyní pro napájení,graserové torpédo jak vyšité,váha tak 2kt.Kondezátory graseru jsou plně nabyté před startem.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 09.07.2010, 18:15:28
2.000tun by mělo být dost ke generování pohonu, který by přestál zásah CM-klínem. Hornet by ale zaostával za standardníma střelama, ne? Poprvé by asi nepřítele překvapil ale jakmile by zjistil co je zač tak by ho zkusily sejmout protilodníma střelama na max. vzdálenost. Přitom tyhle grasery asi nebudou dost silný k zasazování smrtelnejch ran větším jednotkám.
Teď si vzpomínám na Výbuch šrapnelu či jak se ta povídka jmenovala. Byla o zásahu McQuinové do rovnostářské revoluce, který ji vynesl ministerské křeslo. Jedná se mi o pasáž kde na její vlajkovou loď útočí obrané pevnosti Havenu a protože nemůžou páli střely tak posílají své LACy. A kapitán jim čelí běžnými prostředky -protistřelama a PDLC.
Tyhle zastaralé kocábky mají minimálně 10kt a stejně to proti nim bylo účinné.
Sršáň bude menší a pochybuju že by mohl mít silnější klín. Čili a petržel: no pasaran.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 09.07.2010, 20:43:13
Když Sršně zamícháš vhodně do salvy,tak ve větším množství budou dost nepříjemní.Nevím jaká je předpokládaná rychlost,podle mně by nezaostávaly.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 09.07.2010, 21:28:44
V Honorversu má tonáž vliv na max.zrychlení. Za použití stejných technologií nemůžou mít Sršáni srovnatelné zrychlení jako střely s 10% hmotnosti.
Čili je do salvy zamýcháš jedině tak že zpomalíš střely na jejich úroveň. Což by u MDM neměl být zas až tak velký problém -utočnou fázi na několik posledních miliónů km už provedou každý zvlášť, do té doby jsou v bezpečí v hejnu.



Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 10.07.2010, 08:21:40
Vrátím se k myšlence vnitřního g-pancíře. Kdysi jsem to nazval "Projekt Wotan" a měla to být jedna z mála výhod IAN proti SKM/A. (podobnost s wotanem Kriegsmarine, který byl použit na Bismarcku a dalších těžkých lodích není náhodná). Zvýšení odolnosti andermannských "tlustých" lodí jim mělo umožnit přežít přibližování k protivníkovy na vlastní dostřel a při boji v relativně blízských vzdálenostech by mohly mít dokonce výhodu.

Stejně jako klas. pancíř i tenhle systém vyžadoval značný objem, hmotnost a příkon. Pokud fungují různé zadržovací pole, generátory stínění a tažné/tlačné paprsky tak by něco takového snad mohlo být sestavitelné. Určitě omezené na klíčové části trupu ale i to by mohlo představovat přínos. Nedomysle jsem, že tahle zařízení by hódně omezila hmotnost výzbroje... No, všecky nápady maj svý mušky -i ty Weberovy.  ;)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 10.07.2010, 12:16:48
Zrychlení podle tonáže platí hlavně pro lidské lodě,ale když budou pmalejší tak je vystřelí první a střely je před obranou předhoní a zakmaskují.
G-pancíř je pro SB jak dělaný,počítal jsem s 8 fúzníma tak aby to všechno utahly.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: edicius 10.07.2010, 13:24:03
Ten SB se nám tedy pěkně rozjel, jen mám obavy o jeho rozměry a tonáž. Co v něm již je, 8 fůzních reaktorůch, uzly jako SD, velké nádrže na reakční hmotu ( nejméně jako CA/BC), obrovské množství pancíře, boční štíty jako SD, spousta záloh systémů, atd.

Vidím jeho velikost tak na 1-2 Mt, při velikosti trupu jako BC(L). A i tak mám pochyby jestli tam ty uzly nacpeš, nejde jen u velikost samostných uzlů ale i pomocného zařízení a gravitorových místností. U předgondolových SD zabíraly místnosti volcový prostor o průměru 80% gravitorového prstence a délce 1.6 jejich průměru.

U gondolových lodí si nejsem jistý, uvažoval jsem nad dvěmi možnými konstrukčními řešeními. Ovšem pouze jedno je možné s ohledem na stavbu lodí v knížkách. takže tady je můj předpoklad.

Místonosti mají tvar mezikruží se stejným nebo lehce větším průměrem velkého průměru, malý průměr odpovídá dutému jádru+pancíři. V tomhle přístupu je místonost mnohem delší, dosahuje až 2,5 násobku jejich velkého průměru aby se vyrovnala ztráta objemu. Počítám i s menší odolností místností proti poškození.
Proti argumentu, že by se velikost zmenšila díky vypuštění posádky se dá namítnout, že potřebuješ objem nejen pro posádku ale i pro údržbu, výměny dílů, kvůli technologii (né všechno může být namačkáno jako do konzervy), jsem ochoten připustit 10-15 % objemového ušetření při vypuštění posádky víc není možné.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 10.07.2010, 15:14:24
Zajímavé,prozraď kde jsou tak přesné rozměry vnitřku lodí?
Součástky nejsou SD velikosti.Životnost v boji max. hodina.Jediné co zálohuju jsou reaktory a uzly.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 10.07.2010, 15:45:53
U klasických lodí zas prochází skrzevá gravitorové místnosti osové výmetnice, ne?
Rozhodně grasery, tedy podle nákresů. Nevím, je možné že by příďové a záďové zásobníky byly v nástavbách -ale to snad jen u těžkých lodí...
Každopádně z normálního prstence vytáhni alfa uzly a všecky náležitosti k jejich ovládání. To by mělo být významný procento objemu i hmotnosti. Když navíc použijeme Beta2 tak by se dalo buď zesílit/zvětšit klín při plném počtu nebo s polovinou zmenšit objemové a prostorové nároky pro každý z x-prstenců.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: edicius 10.07.2010, 18:17:11
Tak přesné rozměry jsou zmíněny v infodumpu. http://infodump.thefifthimperium.com/entry/Harrington/79/1 (http://infodump.thefifthimperium.com/entry/Harrington/79/1)
Z textu jsem pochopil, že se to vztahuje pouze na uzly beta. Dále je tam zmíněno, že místost je ve skutečnosti rozdělena na menší vysoce pancéřované místnosti, každá obsahuje nezbytné vybavení pro provoz uzlů nezávisle na ostatních. Počet místností a počet uzlů, které jsou přiřazeny k místnosti je závyslá na typu plavidla, menší-CL 1/4, CA-BC 1/2, SD 1/1 (místnost/uzlů).
Použitím uzlů Beta2 by se dalo něco na objemu a hmotnosti ušetřit, odhaduji tak 30-35%. Máme již jenom 8 uzlů na prstenec ale oddělené pouze do shluků po 2, riskuje se, že jeden zásah uzlu vyřadí čtvrtinu prstence. Proto by bylo lepší je oddělit tak aby každý uzel měl jednu místonost.

K velikosti uzlů. Já měl za to, že velikost klínu (plocha) závisí na velikosti uzlů, které ho generují. Pokud to tak není proč menší lodě negenerují klín velikosti SD? LAC má malé uzly a generují malý klín, SD má největší uzly a generuje největší klín.

Ten nákres jsem viděl a připadalo mi to zvláštní, že by grasery procházely gravitorovou místnístí.

Ta bojová výdrž musí být mnohem větší než hodina, s takovou by jim došla štáva než by střílení začalo. Nejméně tak 12 hodin, při plném výkonu všech reaktorů.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 10.07.2010, 18:34:00
Dokud se nestřílí tak SB pouze letí v zavřeném stavu s min.spotřebou.Velikost klínu je přímo úměrná množství energie,které se do něj dokáže nacpat a uzly dokážou trvale snášet,předpokládám.Velké lodě-hodně energie-dost místa na velké,trvanlivé uzly.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 10.07.2010, 18:52:15
Přidal bych do rovnice ještě vzájemnou vzdálenost předního a zadního prstence. Je nejspíš rozdíl jestli jsou od sebe sto metrů nebo dva kilometry.
Proto bude muset být SB docela slušnej "macoň" -tedy přinejmenším co se délky týče (uděláme ho teleskopický/skládací !!  :D )
Velikost uzlů bude důležitá -matně si vybavuju něco kolem toho při odhadování schopností Síria v OBS.
A civilní uzly budou větší a současně méně výkonné než vojenské.
Tedy uzly na jednorázovém prstenci SB budou moct být ještě menší.

Energie je sice důležitá ale hlavně na začátku -s pomocí kondenzátorů- při spouštění uzlů a následném vztyčování klínu. Pak už odběr tak vysoký nebude.
A nedá se počítat s překročením nějakého limitu v příkonu. To by rozpustilo klíčový komponenty a buum!

Co se týče reaktorů: Bolt jich tam cpe víc nejen kvůli celkovému výkonu ale taky s ohledem na zálohování. Počítá s tím že pokud mu někdo odbachne jeden, dva nebo tři tak se pro SB nic moc neděje. Tedy jestli to nebude "selhávka" havarijních procedur při odstavení poškozených systémů. To by pak sejmulo celou loď ať je sebevětší. Tedy ty reaktory můžou být menší -řekněme třeba ten typ co se dává do kurýrních člunů nebo tak nějak.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 10.07.2010, 19:12:35
V prstenci jsou uzly cekem nahustu vedle sebe a snášejí se.Dlouhá loď,víc místa.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 10.07.2010, 19:25:19
Dlouhá loď ti ale taky víc místa zabere. Jestli si dobře vzpomínám tak mají být SB dopravovány něčím jako CLAC (s patřičně modifikovanými hangáry).
Můžeš do nějaké takové lodě nacpat tucet člunů o velikosti DD, možná CA (obzvlášť pokud nepočítáš s jejich opakovaným použitím a údržbou) ale větších jednotek tam tolik nenaskládáš. A ty jich pro svou koncepci potřebuješ ne desítky ale stovky. A to pro jedinou bitvu -jakmile je "spotřebuješ" nebo budeš muset ustoupit tak kde vezmeš náhradu?
Bereš ssebou tedy tucty nosičů? A další jsou zřejmě u zásobovacího odřadu v nákladních lodích. Dost prasácky ti to snižuje taktickou i operační pružnost. O nákladech a dalších nárocích ani nemluvě.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 10.07.2010, 20:51:20
Proto co nejmenší rozměry,kvůli přepravě.Pokud mám seskupení SD(p) čítající stovky kusu,tak SB snad ani nepotřebuju.Zničení 2 SB v jedné bitvě,když těžká loď přežije,považuju za dobrou výměnu.Když nejsou dostupné,budu bojovat bez nich,nijak mi to nesníží bojeschopnost,SB posilují obranu.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 10.07.2010, 21:04:55
Dobře, máš nosič který ti přiveze 20-50 SB. Nebude lepší nasadit z téhle lodě 200 LACů, které mají víceúčelové využití? Jak v obraně, tak útoku a průzkumu.
Nebo, pokud se soustředíš jen na obranu postavit jednoúčelový LAC který nebude nic jiného než protistřelová pilotovaná platforma? (u katan je to stále ještě spíš sekundární úloha, která díky vývoji situace má větší význam než původní).


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 10.07.2010, 21:12:13
Pro SB bych použil variantu hyperprostorových "saní", které DW v jednom infodumpu zamítl. Důvodem byla taktická použitelnost, jakmile by se soupeř dozvěděl, o co jde... to jen, abyste to na na mě nevytahovali :D.

V podstatě by šlo o hyperpohon pro několik SB. Byla by to úzká konstrukce (de facto jen nějaká středová servisní chodba + nějaké výztuhy, aby se to nerozlomilo) zakončená dvojící kladivouních hlav s uzlovými prstenci. Kolem středové "tyče" by se zaparkovaly 4-6 SB v jednom kruhu (nejspíš by se vešly i dva parkovací kruhy za sebou) a takhle se převážely. Tahle konstrukce (dejme tomu... Hermes - posel bohů :D) by byla pilotovaná, ale jen základní posádkou pro navigaci a servis uzlů. Hermesy by při příletu do soustavy vypustily své SB a čekaly za hyperlimitem, aby je nikdo nezakočil...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 10.07.2010, 21:53:46
To by se pletlo s tou zlopověstnou bójí. Spíš Pegas -dává jim kříídla!

Stačilo by je dovézt a vypustit -Bolt moc nepočítá že by je běžně tahal zpátky. Snad jen pokud by nedošlo k boji.
Jen mám pocit že pro bezpilotní objekt nám z toho vyrostlo něco moc velkýho a složitýho -a drahýho. Jedna věc je spotřebovávat různý drony a tak -ale čluny o 100kt...

To už pak nabízím tu zamítnutou obří střelu, vlastně kamikadze-DD.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 10.07.2010, 23:08:05
Já bych taky rozhodně přijal SB jen za předpokladu, že by se daly použít na víc než jednu bitvu. Však taky, pokud by měly boční g.štíty, je daleko větší pravděpodobnost, že střet přežijou.

Ono koneckonců by bylo jednoduší, aby tahle loď byla obdoba BC(P), jen místo DDM gondol by měl upravené gondoly se speciálními sondami. Ty by nebyly nic víc, než jen malý sondový pohon a pak velké uzly pro generování velkého klínu. Tyhle sondy by byly přímo na jedno použití. Vždy by se posadily na bok lodi směrem k střelám útočníka a po odpálení protistřel z lodě by se zaply a vytvořily blokační zeď. Samozřejmě, budou mezi nimi díry, ale když těmi dírami mohou střílet střely na loď, stejně tak můžou PDLC střílet na střely...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 10.07.2010, 23:17:18
To by hodně záleželo jak daleko od bojové stěny by ta zeď byla. (Bolt mluvil o 5.000km)
Hlavice MDM se odpalují až od vzdálenosti 100.000km.
CM by musely proletět kolem SB -nejspíš v pásmu interferencí. To by je zničilo.
Stejně jako případná odvetná palba chráněné stěny.
Zavírání a otevírání klínů nějakou dobu trvá, ty pauzy by asi nešly jen tak synchronizovat.
Leda by snad i CM oblétávaly celou formaci. Možné ale značně neefektivní.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 11.07.2010, 12:02:10
Předpokládejme,že jsme SB daly dohromady,jsou tak odolné jak potřebujeme,dokážou rychle,rozevřít klín na potřebnou velikost a máme je v bojovém postavení.Dokážou neutralizovat,odklonit a usměrnit dostatečný objem palby informovaného nepřítele,abych ho já mohl podrtit podstatně víc,jak on mně?Úkolem SB je zabráni celoplošnému útoku,rozptýlení a zahlcení obrany.Čím blíž lodím SB bude tím líp.
Optimální vzdálenost pro útok střely na chráněný cíl je 30-40 Mm,nebo už se zvětšila?


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 11.07.2010, 12:56:47
Optimální... to je dost neurčité vyjádření.
Nejlepčí by bylo je odpalovat na půldruhýho Mkm, jako za starých časů. :D
MDM SKM i RHN měly hranici efektivní palby někde mezi 30 a 50 M -před Appolem. To se teď zvýšilo -o kolik to nemám tucha. Hádám že i na plný aktivní dostřel MDM bude Appolo/KHII poskytovat lepší účinost než "světelná" telemetrie na 1Lmin. Dosah FTL je omezený, mám pocit že 4Lmin, ale nejsem si tím jistý.
Pro mě je "optimílní" vzdálenost kdy mé střely ještě zasahují cíle a mé lodě jsou bezpečně z nepřátelského dostřelu. Ale taková asymetrie je dlouhodobě neudržitelná -pokrok nezastavíš.

Jo SB asi odkloní část palby která by jinak mířila na hlavní bojové lodě. Jen pořád zvažuju jestli by nebylo výhodnější výdaje na ně (vývoj technologií, výroba, doprava...) přesunout do vylepšení/posílení aktivních obranných systémů. Nejde mi o funkčnost nebo nefunkčnost koncepce SB, jen o její "efektivitu" ve srovnání s aktivní obranou.
A ty náklady nebudou malé. Máš konečný rozpočet a rozděluješ ho na kapitoly. Máš  konečné kapacity výroby, určuješ priority stavby. Máš omezenou vývojovou základnu -vědátoři a koumáci, kteří pracují na SB nmůžou dělat jiný věci. Pokud tolik "všeho" investuješ do SB tak budeš muset ubrat jinde.
Rozptýlená obrana jako přinášejí Katany tomu zahlcení obrany docela účinně brání.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 11.07.2010, 13:48:21
Celkový dolet střel je celkem vedlejší,ptal sem na vzdálenost pro samotný atak střely,nebo jak se jmenuje,když střela použije xaser.
1Mm=1k km
Konvenční obranu nijak výrazně neposílíš,drobné zlepšení je možné.LAC pomáhají ,osekají první salvu a jsou na suchu,žádoucí množství je 50 k jedné lodi a taky mají ztráty.Je potřeba vymyslet s předstihem něco nového.Netvrdím že SB je dokonalý nápad a že něco podobného je nevyhnutelná budoucnost vedení války,ale s trochou dobré vůle by mohl fungovat.
Znám zbraně a hodně drahé,které nikdy nebyly použíté.
Stejně podle DW je potřeba uklidit vlastní střely bokem,aby nevadily lodi a nepřátelské střely jsou min.30s z každé salvy všude před lodí a nevadí to.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 11.07.2010, 16:05:10
To mi dodatečně došlo, jen se mi to nechtělo opravovat.  :)

Jestli se dobře pamatuju tak hlavice těch nejtěžších střel -a u MDM se zatím s jinejma nepočítá- mají být aktivovaný kolem 100.000km (100Mm).
Odlišnosti budou podle kvality zaměřovacích systémů, očekávané obraně, REB, zkušenostem palebňáků i obecné taktické situace.
Menší hlavice nemají takový dosah -zejména se to týká nejčastějších cílů, tedy chráněných štítem. U těch velkých jsou delší tyče a silnější hlavice (teoreticky nelze vyloučit montáž většího množství menších tyčí při palbě na "měkčí" cíle), ty lehčí střely se musí přiblížit blíž. V OBS se uvádělo 25Mm. Řekl bych že spodní hranice bude někde kolem pěti. Horní by se dala zvýšit zdokonalením zaměřovacích systémů a dalším zesílením jednotlivých "laserových pum". Ale to by chtělo do centrální zaměřovací  jednotky taky nacpat dokonalejší kompy, vylepšenou UI a jak bomby tak střelu vybavit extra senzory. A asi taky bude důležité poskytnout střelám co nejaktuélnější rozbor nepř.rušení, klamných cílů a dalších potřebných údajů.

Hlavice Zmije (co začala používat Katana) má jen jednu tyč a slabou nálož, čili její dosah nebude nic moc. Ani proti LACům bych to neviděl na víc jak 10Mm.
Zvyšováním počtů tyčí se dá kompenzovat menší přesnost zaměření a udržet tak pravděpodobnost zásahu na přijatelné úrovni. To je havenská škola -už za Legislavistické PRH byly proto jejich hlavice -a střely- větší než manťácké. I proto byly v krátkém období kdy se solariánskou výpomocí PN dočasně snížilo náskok RMN v elektronice tak nebezpeční.
Představ si, že teď by do havenských střel šlo namontovat ty inovované nálože, delší tyče se zdokonaleným zaměřováním i řídícím kompem a ještě zachovat zvýšený počet tyčí!
To by pak byly -budou?! -jatka.  :D


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 11.07.2010, 16:51:32
Střely schopné něco trefit na 100Mm,a tak,aby to chráněný cíl poznal.To si protistřelové lasery pomalu nevystřelý,měly podobný dostřel,zvyšování dostřelu snižuje počet hlavní.S takovou na povrchu zůstanou CM a velké paprskové zbraně.
Skřížit současnou havensou a mantichorskou techniku nebude snadné,ale časem očekávám hodně zajímavé výsledky.Havenské množství s mantichorskou přesností vražedná kombinace.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 11.07.2010, 17:31:12
Pokud si dobře vzpomínám tak účinný dostřel PDLC je kolem 200-400Mm. Samozřejmě proti střelám které v téhle fázi útoku buď nastavují "hrdlo" nebo už vypínají klín a zahajují závěrečnou zteč.
Palubní zbraně "dosáhnou" dál ale o moc ne.
Lasery bodové obrany jsou jen sekundární obranou. Hlavní tíže boje s nepř.salvou leží na CM. A důležitá je i REB.

To zkřížení možná bude nezbytné.
Dokud SEM neobnoví své kapacity tak bude nucena pomáhat RHN zvýšit jejich efektivitu.
Tak nějak nevěřím že by se mantíci rovnou vzdali své největší výhody -totiž fůzní flašky- a předali havenu jejich výrobu... Nehledě na to že to nebude nic jednoduchého spustit jejich produkci se stále ještě zaostávající technologickou základnou S.Forrakerové.
Naproti tomu vylepšení senzorů a poč.systémů, možná výkonů telemetrie by mohlo představovat značný přínos pro haven -a bez nutnosti upgradovat výr.linky o několik generací (možná omezené pozůstatky mant. produkce po OB dokážou tyhle "lehké" věci zvládnout a dodat novým spojencům i s návodem k instalaci)

A totéž platí pro obranné systémy -CM masy "Čarodějky" s manťáckou přesností by posunuly úspěšnost obrany lodí RHN o řád.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 11.07.2010, 18:15:09
Velké lasery a grasery mají dostřel okolo 1 000 000 km,dál je těžké něco trefit.Střely mají rychlost 100-200Mm za sekundu,-je divné,že kdokoliv trefí cokoliv,ale nebu to pitvat-,tak PDLC moc práce nemají.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 11.07.2010, 18:36:29
No já vnímám palbu na vdálenost větší než 10Mm jako otázku pravděpodobnosti, odhadů a tipování.
Nemůžeš mířit přímo na cíl ale do pzice kde předpokládáš že bude. Na základě jeho dosavadního vektoru, dokumentovaných schopností pro jeho změnu a asi tam bude nějaká random funkce.
Při palbě na střely máš jistou výhodu: víš že se budou přibližovat po notně omezených křivkách. Musí totiž udržet čumák zaměřený na cíl.

Vem si údaje z WWII. Máš představu kolik granátů bylo potřeba k dosažení jediného zásahu letadla -a je jedno kdo střílel a na čí letadlo. Počítalo se to na vagóny, ne na stovky kusů.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 12.07.2010, 00:48:30
Palubní lasery a grasery mají opravdu dostřel 1m km, ale účinné jsou jen proti neoštítovaným cílům. Proto se většinou jako účinný dostřel udává 400k km, protože většinou střílíš do štítu.

Ono střílení PDLC je jen otázkou výpočtů. Střelu už nějakou dobu pozoruješ, takže znáš její vektor a rychlost/zrychlení. Z toho si počítač dopočítá její přibližnou trasu. Zároveň vezme v úvahu rychlost světla pro laserový paprsek a zahrne to do určení pozice střely. Bum! Máš pozici střely pro výstřel PDLC. Samozřejmě střela manévruje, ale v daném časovém okně je to omezený prostor a jak se střela přibližuje, prostor pro manévry je z pohledu PDLC měnší...

Na fórech DW někdo před nějakou dobou navrhoval sfázované grasery. Bylo to něco jako, že několik graserových "generátorů" emitují jediný společný paprsek se svýšenou přesností (lepší ohnisko či co... prostě paprsek se nerozptýlí tak brzo a má tedy lepší dostřel). Tahle věc prý pochází již ze současných znalostí fyziky (potvrdit to nemůžu... jsem informatik a některé části fyziky jsou mým koníčkem, ale optika to opravdu není) a při dostatečném počtu a velikosti dílčích graserů by prý nebylo nemožné udělat graser o dsotřelu desítek milionů km. Samozřejmě, pak je tu ta věc se zaměřeím. Každý cíl bude mít desítky sekund na uhnutí (ne uhnutí přímo paprsku, protože při detekci o rychlosti světla se o něm dozví v okamžiku, kdy je trefí; myslím náhodný manévr). Jediné užitečné použití by bylo odstřelovat stanice z dálky...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 12.07.2010, 08:26:43
Ty super-grasery se mi líbili -vybavil jsem si Ocelové město a jejich Mega-kanón.
Sfázované lasery přece používali v Křížové válce takže moc originélní myšlenka to není. Tam to ale použili pro zvýšení účinku. (jejich lasery ale fungují trochu jinak než v Honorversu)
Když už jsme u energetických zbraní: graserová torpéda nesou emitor s několika vteřinovým impulsem. (Taky v Kř.válce se objevilo něco na ten způsob) Chápu to tak že se tahle zbraň následkem palby rozloží na plyn -ale dokáže napáchat velký škody pokud zasáhne.
Palubní zbraně by nejspíš taky mohly střílet podobným stylem. Ovšem jednak by to zatěžovalo emitor a související systémy ale hlavně by to vycuclo kondenzátory naráz -nestačily by se dobíjet. Proto radějí pálí "mžikovým" způsobem a opakovaně.
Jen by mě zajímalo co je lepší z hlediska pravděpodobnosti zásahu. SŘP se nemění, další faktory taky zůstávají.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 12.07.2010, 13:37:05
Napadla mě role pro modifikované SB: ekvivalent protitorpédových sítí mokrého námořnictva.
Pokud se Spidery ukážou jako nebezpečné potvory tak obálka SB klínů může chránit "parkoviště" válečných lodí. Ty taky někde potřebují místo kde mohou vypnout pohon, resetovat palubní systémy a v klidu provést celkovou údržbu. Dokud se nepodaří vyřešit problém odhalování spiderů se 100% jistotou tak nebudou lodě v bezpečí ani na oběžné dráze Mantichory. Pořád budou muset být v pohotovosti -zapnutý klín  a štíty přinejmenším na "volnoběh".


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 12.07.2010, 16:20:26
Haven používá palubní lasery jako protistřelové zbraně,střela moc štítu nemá.
Nešlo by ten supergraser použít víc plošně,jako takový "plamenomet",místo dostřelu,který je na pohyblivé cíle neúčiný.
Použití SB na krytí nepohyblivých cílů,by určitě šlo.Pokud je jich dost na zakrytí cíle a máš možnost se o ně starat,proč ne.Nepohybují se můžou být v zákrytu,jsou stavěné na jeden režim.Oblož je hustě minama a sondama,neprojde ani myš.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 12.07.2010, 19:08:26
Tenhle režim zřejmě používají všichni (tedy kdoví jestli i SLN na to už přišlo...) a je to jen dodatek k PDLC. V tomhle případě není problém v účinném dostřelu jako možnosti zaměřit cíl. Střelu, pohybující se rychlostí 0.5c a manévrující se zrychlením 40-96k g je tak obtížný trefit že je to na větší vzdálenosti jen náhoda. Teprve když se blíží k onomu bodu kde vyklopí tyče, provede konečné zaměření a odpálí plombu -tedy nějaké dvě poslední vteřiny- je snad možné opravdu mířit. Aĺe stejně to bude extrémně složitý výpočet. I hlavní energetické zbraně zřejmě budou pálit až na tuhle vzdálenost. Omezenými impulsy aby se mohla zvýšit kadence -na usmažení sebevětší MDM je promile běžného výkonu víc jak dost.

Taky sem nad tím uvažoval -použít G-čočky coby rozptylky a zvětšit průměr "paprsku" tak aby vzrostla pravděpodobnost zásahu do určité vzdálenosti. Spíš než k plamenometu jsem si to přirovnával k brokovnici. Jen mám obavy že to nebude tak jednoduché.

Záleží na tom jak moc budou nebezpečné. Pokud se spider L.Detwajler dokáže připlížit do soustavy a útočit na válečné lodě tak to bude mít RMN tak zlé že bude šahat po jakémkoliv prostředku aby jim mohli čelit.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 12.07.2010, 22:30:18
G.čočky se naopak používají, aby se paprsek víc sbíhal, aby se roptýlil a ztratil účinnost ve větší vzdálenosti. Toho efektu, co chceš bys prostě dosáh, že bys ty čočky nepoužíval, případně je jen omezil. Nicméně ta použitelnost by pokulhávala. Účinnost všech laserů (teď mluvím obecně o jakýchkoliv soustředěných paprsích) závisí na jejich soustředění do úzkých svazků. Jakékoliv rozptýlení znamená velký pokles efektivity. Dalo by se to přirovnat k laserovému ukazovátku a baterce. Laserové ukazovátko dokáže člověku poškodit zrak, zatímco baterka nikoliv. Přitom je obojí světlo...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 12.07.2010, 23:29:31
No já uvažoval trochu jinak.
Velký graser umožňuje díky G-šošovici soustředit obrovskou energii do svazku řekněme (jen plácnu číslo, nemám potuchy o jeho správnosti, vycházím jen a pouze z "ráže" která se pátkrát v textu mihla) o průměru tří metrů. Pokud tenhle paprsek zasáhne hmotu tak má dost síly aby jí odpařil xm3 (stovky a to toho nejodolnějšího materiálu jaký člověk dokázal vymyslet, navíc po průniku štítem a stínícími poli). To je na střelu poněkud "nadměrná ničivá síla", bohatě by stačil její zlomek -řekněme setina (opět číslo vytažené ze vzduchu). Proto když tenhle extrémně silný paprsek modifikuješ pomocí G-čočky tak aby ve vzdálenosti do 1Ls stále ještě usmažil mrňavou střelu tak můžeš zvýšit jeho průměr. Za touhle hranicí už půjde opravdu jen o baterku -maximálně s jeho pomocí zvýšíš teplotu povrchu o pár stupňů. Ale uvnitř tohoto pásma to bude skutečný plamenomet a střela nebo podobné objekty skončí jako škvarek nebo rovnou plyn. Nemám představu jak široký by mohl být ale rozhodně mnohonásobně oproti původnímu, nemodifikovanému. Řekněme stokrát?! O hodně se tím zvýší pravděpodobnost zásahu. Něco jako rozdíl mezi tím jestli na mravence střílíš špendlíkama nebo na něj šlápneš.

Jo asi je to krávovina, ale pěkně se o tom dumá.  ;)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 13.07.2010, 01:04:14
Rozhodně nejsem expert na optiku, ale vím, že síla laseru přímo závisí na jeho soustředění do úzkého svazku. Když ho rozšíříš, jeho účinnost drasticky poklesne a to více než lineárně. Plocha je na průměru závislá kvadraticky, takže 100x větší průměr značí 10000x menší sílu. A to ještě za předpokladu, že tohle je jediná úprava účinnosti... pokud je nějaká další, rozhodně bude účinnost paprsku jen snižovat...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 13.07.2010, 07:35:19
Takže násobek průměrů paprsků by nebyl sto ale pouze deset. G-čočka umožňuje provádět různý kejkle aniž by bylo potřeba další mechanismy. Třeba "rozostřovat" impulsy graserů nebo spojit několik do jednoho velkýho paprsku.
Narazil jsem ale na "malý" problém který zabrzdil mý nadšení pro tuhle koncepci -bez ohledu na optiku a fyziku. Ve štítech jsou střílny který by bylo nutný radikálně rozšířit aby jima mohly tyhle plošně-účinné energetické zbraně pálit . A dost by se tím zvýšila šance že takouvou "ďourou" prolítne i něco dovnitř, k lodi.
No pak jsem se zamýšlel nad e-torpédomety, pálícími do zóny kde střely provádějí svý konečný zaměřování a závěrečný zteče. Ale ani to nebylo tak jednoduchý jak jsem si původně myslel. Přesto -tohle je šance jak "snadno" snížit počet zásahů. Jen najít správnou a přitom jednoduchou koncepci... :)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 13.07.2010, 16:53:43
Přirovnání k brokovnici je lepší,místo jednoho velkého paprsku,pokud to jde,střílet několik slabších naráz a nepřeržitě.
Ale paprskové zbraně nejsou to spávné řešení,problému likvidace velkého množství střel v omezeném čase.Potřebujeme nějaké plošně působící zbraně a atomovky to taky nejsou.
Hodně divoký napad,nalomit hyperprostor a spustit směrované gravitační tsunami.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 13.07.2010, 17:48:05
Takže zpět ke crippleru?
Kolo se uzavírá... ;)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 13.07.2010, 18:34:05
K čemu že to?


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 13.07.2010, 19:13:39
V překladu povídky Jednou ranou to byl invalidátor.

Ten bazmek co likvidoval klíny nákladních lodí na 1Gm.
A co ho vyšachovalo zavedení jističe.
Střely jističe nemají. A i kdyby měly tak zhasnutý pohonný systém nenastartují. MDM by snad mohla spustit další jednotku -pokud by vyřazení té předchozí nemělo nepříznivé vedlejší účinky. (bum)
Kdesik jsme tu o tom už diskutovali.  ;)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 14.07.2010, 16:13:06
Crippler/Invalidátor prodlužova klín?lodě a to tu někde opradu bylo.
To co jsem narhoval,mělo blíž k otevřeni hyper přechodu ve směru střel


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 14.07.2010, 16:48:50
Hyperpřechod není žádná červí díra jako ve Stargate. V podstatě se loď "propadne" do hyperprostoru. Pokud tam je nějaký efekt, tak jen těsně kolem lodi a to jen v okamžiku translace...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 14.07.2010, 17:14:13
Tak těsně to nebude projdou plachty,lodi to taky nějakou veřinu trvá a efekty budou pěkné,když jsou vydět přez celou soustavu,ale hlavně jsem Zlom pouze přirovnal k hyperpřechodu pro přibližnou představu a že něco takového jde udělat


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 14.07.2010, 17:32:08
Kdyby šlo něco takového udělat nebylo by lepčí tímhle efektem rovnou sejmout nepřátelskou flotilu?
A pak požadovat kapitulaci a stát se pánem vesmíru?!  :D


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 14.07.2010, 18:35:34
Podle mě to bude nějaké pole, těsně schopné pojmout těleso lodi. Plachty neprocházejí traslacím, protože ty jsou generovány lodí. Takže v jednom okamžiku je ještě loď v n-prostoru a vypína gravitor a v dalším je v hyper a zapíná plachty. Podle mě není důvod zapnout plachty už v n-prostoru. Jinak na nějaké pole pod lodí to typuju podle jednoho infodumpu o cyklech HG. Píše se tam, že při stisknutí tlačítka "go" na HG se zařízení rozbíhá (nebo nějak tak - nedokážu naját přesný český výraz). Každopádně se do HG po desítky vteřin pumpuje energie a loď přitom sedí furt v n-prostoru, bez jakýchkoliv průvodních jevů. Až když se ono pole - či cokoliv to bylo, že se do toho muselo pumpuvat tolik šťávy - rozroste natolik, že pojme loď a ta v daném okamžiku provede translaci. Translace podle mě vypadá, jakoby člověk položil lžičku na ještě tekutý puding, jen takřka v jediném okamžiku. A onen odhad, že nabíhající pole namá žádný účinek v n-prostoru beru z AAC. Tam 5. flotila Čchin byla jen pár sekund od translace, když je zasáhly střely od 8. flotily HH. A pokud by pole na nějakých 95% mělo účinnek na střely, DW by to jistě poznamenal.

Dále, efekt translace z n.p do h.p není absolutně vidět. Něco jako se lžička potápí do pudinku - lžíce se prostě potopí a žádné vedlejší efekty. Zatímco, pokud bys tu lžičku vytahoval, vezmeš s ní i část pudinku, ve kterém byla. Prostě jí navytáhneš bez narušení hladiny, jako při potápění. Nahrubu podobné to je s translacema. Translace h.p->n.p má výraznou signaturu, protože loď si s sebou nese určitou část energie z h.p, nejčastěji na plachtách. Čím strmější a rychlejší přechod, tím větší "díru" si loď udělá a tím výraznější je výliv energie ven.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 14.07.2010, 20:53:20
Mno... Nekomplikuje to trochu třeba přechod přímo do vlny?
Tam už musíš vstupovat s plachtama jinak ...
Taky při tranzitu skrz WH je tam cosik o vztyčování plachet ještě v n-prostoru.
A výstup do n-prostoru se koná pod plachtama - viz to "úžasné dívadlo" když se vyzařuje energie po přechodu.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 14.07.2010, 21:39:36
Přechod do vlny by komplikovalo, kdyby měla loď zaplé gravitory, ale mám pocit, že vstoupit do vlny jen tak bez plachet by nemělo lodi nic udělat.

Při tranzitu se plachty vztyčují v n-prostoru, protože do č.díry je asi nemoudré vletět na gravitor. Pokud je to ustrnulá g.vlna, asi by s lodí provedla totéž, co normální vlna.

A výstup se provádí pod plachtami nejspíš proto, aby loď mohla z h.p čerpat energii pro translaci do n.p. Proto pak loďě můžou přejít hned, místo aby čekaly na nabití jako v n.prostoru, protože pole pro translaci se nabije okamžitě z energie h.p na plachtách. Nicméně určitě probíhají i translace do n.p pod gravitorem, hlavně v oblastech, kde není g.vlna a tedy není důvod zapínat plachty...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 15.07.2010, 07:49:27
Přechod do vlny by komplikovalo, kdyby měla loď zaplé gravitory, ale mám pocit, že vstoupit do vlny jen tak bez plachet by nemělo lodi nic udělat.

To je právě to, čím si nejsem jistý. Podle dodatků DW je jakýkoliv vstup do g-vlny (s vyjjímkou jakýchsi extra manévrů) pro loď bez plachet smrtící. Jakmile se tam loď objeví trhají ji na kusy obrovské gravitační síly. Proto si myslím že byla řada soustav před vynálezem plachet "nedostupná" z hyperprostoru. A určitě ani z nich se nedalo cestovat.
Vztyčování klínu nějakou dobu trvá. Předpokládám že taky vytvoření plachty nebude jen otázka cvak nějakého přepínače, že to bude proces trvající nějakou chvíli.(desetiny sekundy, vteřiny -kdoví?) Po tu dobu by si vlna s lodí dělala co chce.

Není důvod nepodstupovat přechod n -> alfa pod plachtama pokud to nevyžaduje taktická situace či jiná nutnost. Vem si že jakmile v soustavě "ve vlně" loď přijde o schopnost generovat plachtu tak je v pasti. Pokud by se mohla odvážit do h-prostoru a do vlny bez nich tak by mohla risknout že ji tam její kolegině zachytí a odvlečou. A to se nikde nekonalo. Proto si myslím že ke generování plachet musí dojít ještě před alfa přechodem.

Dalším důvodem proč provádět alfa přechod pod plachtama je stabilizace. Jsou tam jakésy vlivy které komplikují samotný proces přechodu (slapy či tak nějak) nejen Alfa-N-prostor ale i mezi jednotlivýma h-pásmama. Lze použít pouze klín nebo se na g-pohony vykašlat úplně ale je to a)nepohodlné b)nebezpečnější c)nezískáš tím onu zbytkovou energii. Pokud to ale je žádoucí nebu nezbytné...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 15.07.2010, 14:48:57
Tak hyper přechod jste probraly celkem důkladě a jak to vidím dala by se na stejném základě postavit zajímavá zbraň.Nevím jak by přesně vypadala a fungovala,ale celý proces vyžaduje a uvolňuje hromadu energie a to je dobrý základ pro zbraně.Takže velké víbůh?


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 15.07.2010, 15:05:07
V první řadě bys musel být schopen používat tenhle efekt s naprostou přesností. DW všude zdůrazňuje jak moc přibližné jsou souřadnice přechodů. Pokud nedokážeš onu "akci" provést v pozici  jakou sis zvolil a jakou potřebuješ tak o nějakém přímém působení nemůže být řeč.

Něco jiného by mohlo být využití te zbytkové energie. Běžné lodě si zřejmě tímhle způsobem "naplní" kondenzátory zdarma. Kdybys dokázal "nastrkat" i ten další díl do nějaké konzervy mojl bys ji následně využít k něšemu "působivému". Otázka je, kde onen super-akumulátor vzít. (potom by bylo pěkné ho vyprázdnit obrovským zášlehem ničícím polovinu soustavy a masakrujícím všechno a všecky bez rozdílu...  :D )


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 15.07.2010, 15:43:33
Trefovat se do něšeho v Nprostoru a hyperlimitu z alfy by mohlo jít,ale tudy to asi nepujde,pro normální lodě je tam "tvrdá zeď",ale její proražení z Hprostoru by mohlo být zajímavé.Nějak usměrnit energii takového průniku,to by byla Bomba  :D
Zbraň by měla působit v Nprostoru,když se podaří uzmout energii Hprostoru tím líp


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 15.07.2010, 17:16:26
Navigace v h-prostoru se zjevně stále ještě omezuje na inerciální systém -hyperlog. Přitom podle mě přinejmenším v okolí soustavy by neměl být problém umístit něco jako bóje
Vem si to takhle: jediný okamžik, kdy si loď v h-prostoru může být jista svou pozicí je po alfa přechodu. Tehdy má přesné souřadnice výstupního budu v n-prostoru a může tedy k ní přiřadit místo v alfě. Je zřejmé že tohle určení polohy je přesné -odvíjí se od něj další navigace. Loď tedy může být podle ní rovněž orientována v 3D. Následné chyby, které se objeví v cíli cesty jsou následkem kumulativního načítání nepřesností přístrojů (akcelerometrů, časomíra, součty a násobení podle h-komprese ...)
Pokud tedy chceš aby přilétající lodě znaly svou pozici přesně stačí aby ze soustavy na určeném místě vyslali do alfy loď ktrerá bude tvrdnout na jedné konkrétní pozici -přesně jako bóje -nebo spíš radiomaják. Když jí zájemce o určení pozice pošle správný ověřovací kód, dostane obratem odpověď. Taky kódovanou. Umístění bóje nemusí být pevné (to aby se podle ní neorientoval nějaký vetřelec). V pasívním režimu bude celkem nenápadná. Nepřítel který by ji snad odhalil by mohl také zjistit přesnou polohu -ale tady by se dalo vymyslet spousta krásných pastiček. (jednak falešné bóje a pak je taky třeba přemístit tak aby chyba přivedla nezvané hosty přímo do "zakázané oblasti". Viz to Tourvillovo zamyšlení o kanónu, vejci a zdi).

Ve vojenské sféře může roli bóje sehrát jedna loď která do n-prostoru proklouzne před hlavním uskupením, zaměří svou přesnou polohu vůči hvězdě a pak provede alfa přechod. Svaz pak upraví své navigační záznamy podle ní a hup -vynoří se s takřka bodovou přesností. Šlo by toho využít při spoustě různých léček a taktik, nehledě na prosté zkrácení doby přibližování k cíly (útočník může riskovat a vynořit se na hraně. ušetří tak nějakou tu minutku, která pak bude chybět nepříteli)
V případě že je soustava v g-vlně tak je to podstatně komplikovanější, nicméně nikolv nemožné.  :)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 15.07.2010, 17:41:25
Stále nějak navidím použitelnost hyperpřechodů pro zbraně. Jednak se boje vedou většinou uvnitř hyperlimitu, takže přímo udělat přechod nejde. To nejvíc, o čem víme, že se zvládá je g.klín, který asi půlku své provozní energie čerpá z g.jímky. Nicméně tady nevíme, zda je tuto energii možno odčerpat. Podle toho, že se používá jen na gravitory, bych řekl, že se využívá jen pasivně - tedy když se zapne klín sníží jeho energetické nároky, ale aktivně vysávat nejde.

A jinak. Pokud by člověk chtěl nějakou externí platformu dělající zlomy, potřeboval by na to hypergenerátor a fúzní reaktor. A síla zlomu by byla závislá na velikosti hypergenrátoru a výkonu reaktoru. Další problém by byl, že v okamžiku, kdy by pole hypergenerátoru narostlo do síly schopné pojmout platformu, ta by se propadla do hyper. Nevím, jestli tomu lze zabránit. A stím souvisí - zlom bude prostorově omezen na platformu a minimální okolí. Z vesmírného hlediska zanedbatelná oblast. Spíš než hyperpohon ze Stargate bych to přirovnal k FTL z BSG (hlavně vizuálně a prostorovým rozsahem...jinak mě za slovo nechytejte... to autoři BSG byly v seriálu líný vysvětlit jak ta věc funguje)...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 15.07.2010, 18:22:18
Dobře tak plácnu zbraň.

Loď o velikosti SD nebo větší (delší), schopná plnohodnotného pohybu jak v hyper tak v n-prostoru. Skládá se z jádra tvořeného jediným obrovským super-mega-giga-graserem v ose lodi, kondenzátorů (tvořící většinu trupu) a nějakých prostor pro posádku, reaktor, strojovnu, pohon a zaměřovací systémy.
Jednotka se vynoří pod plachtami a "nacucá" si plnou kapacitu kondíků. Kolem se rozvine zbytek flotily coby ochranka. Zbraň se zamíří a odpálí na jedinou obyvatelnou planetu a hotovo. Jde se devastovat o hvězdu dál.
Blbost ale tak narychlo ti nic jinýho nespíchnu.  ;)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 15.07.2010, 23:16:28
Mno tohle by v podstatě šlo, jen není třeba cucat z plachet při vynoření... loď se nacucá už v hyper.

Proti tomuhle nic nemám. Jen jsem neviděl smysl/proveditelnost zbraňových systémů, které by otevíraly jakési prostorové trhliny. Mimo těleso lodi a uvnitř hyperlimitu.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 16.07.2010, 00:28:13
Kdysi dávno, po přečtení Krátké vítězné jsem si "odvodil" existenci záporných hyper pásem -subprostoru. Uvažoval jsem o nějakých praktických využitích ale nic moc mě nenapadlo. Snad až na ukrývání, utajený (a extrémně pomalý) pohyb, nějaké interakce jak uvnitř h-limitu tak v blízkosti anomálií jako je WH...
Představuju si h-generátor jako způsob k vytvoření něčeho jako vztlakové síly která loď vynese o hladinu vejš. Prostě nějaká energeticko-gravitačně-prostorová odvozenina starého dobrého archimédova zákona. Když si to vemeš tak to trochu pokulhává protože to by gen. musel pracovat a udržovat "pole/obal" po celou dobu pobytu v hyper. Jeho narušení by znamenalo buď propad do nižší hladiny nebo deformaci lodě. Ta totiž neodpovídá tomu komprimovanému prostoru. Nakonec jsem si s tím přestal lámat hlavu. DW to zřejmě nastavil takhle.

Teď si nemůžu vzpomenout: když se v n-prostoru pokusíš o alfa-přechod uvnitř h-limitu, co se stane? Obráceně si to pamatuju ale když jseš v zakázané zóně a spustíš proces odchodu do hyper?! Bouchne to v n-prostoru nebo až v afě? Či snad pouze zvlníš alfa-zeď při destrukci? Třeba tady by se dala najít "mezera" a vyvolalo by to nějaký využitelný efekt. Třeba jen že by to do alfa-zdi prásklo takovou siliu že by to široko daleko oslepilo všechny gravitační čidla a detektory -včetně FTL-komu.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 16.07.2010, 15:48:14
Tvorba přesně vymezených narušení Nprostoru mi připadá jako dobrý zákad pro zbraň.Nevím jak by fungovala,podle toho jestli je hyperpřechod díra,nebo teleport,ale v obou případech,podle plachet,to zahrnuje pár tisíc km plochy/prostoru,na které působí spousta energie a mění základní vlastnosti vesmíru.Co víc by měla zbraň dokázat?
O hyperpřechodu uvnitř hyperlimitu,přece všíchni vědí,že je nemožný a nikdo se o něj nepokoší.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 16.07.2010, 18:10:50
Co se stane s lodí, která se uvnitř hyperlimitu pokouší o přechod do HP, nikde řečeno nebylo. Jen to, že to nejde.

Tak generování narušení v n-prostoru máš gravitory a boční štíty. Při troše představivosti je tvoje zbraň realizovaná v g.beranidlu. To je maximum, co se povedlo udělat. Vzledem k tomu, že g.klín se generuje na vzdálenost desítek až stovek km (pro lodě) a g.beranidlo má dostřel 100k km, je jakákoliv gravitační zbraň šíleně omezená dostřelem.

Mezí dírou a nějakým způsobem přenosu samotného tělesa lodi je podstatný rozdíl. Díra ti vytvoří otvor v prostoru s prodlouženým trváním a neurčitou hranicí nosnosti. Naopak přenos přenese pouze těleso lodi, tedy je dělaný lodi "na míru" a navíc je minimálně časově trvající, tedy podstatně méně energeticky náročný než díra. Podle toho, co víme, to vypadá, že hypergenerátor generuje pole pro přenos kolem sebe, které roste, dokud nepojme veškerou hmotu spojenou s hypergenerátorem. A vlastní plachty se nepřenáší. V jednom okamžiku jsou generovány v n-prostoru, v dalším pak už v hyperprostoru. To je jako bys chtěl přenášet rádiové vlny... obojí se generuje z lodi, je to energie/pole/vlnění a to fyzicky přenést nejde...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 16.07.2010, 18:43:19
Pak je tu ještě jedna g-forma: paprsky.
Víme že jsou tažné a někde jsem zaregistroval i zmínku o tlačných (což by umožňovalo různé aplikace).
Jak jsou dlouhé respektive jaký mají dosah?
Nejspíš to záleží na příkonu, mohutnosti generátorů a hmotnosti/objemu tělesa na kterém jsou instalovány.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 16.07.2010, 22:01:51
Hehe, Wesleyho tlačný paprsek...

Podle mě budou jednak s relativně malým dosahem a budou to malé generátory. Mantichorské gondoly mají svůj vlečný paprsek na přichycení a do havenského Oslíka se jich vešlo několik. Odhaduji, maximálně do 500t.

Ono vlastně spider je možná taková zesílená forma vlečného paprsku. A spider "noha" by se jako zbraň dala použít určitě. Záleží ale jaký je dosah téhle "nohy". Případně by nějaká slabší varianta spideru šla jako PD obrana. Dost sliná na to, aby usmažila gravitor střely... ale opět nevíme dostřel... a tahle spekulace je spíš z pohledu MA...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 16.07.2010, 23:00:01
No jo, my přece nedumáme jen o perspektivách mantíků.
Klidně to může pocházet z nějaké zašité laboratoře v SL, to je jedno.
Vem si, spousta věcí se může objevit třeba z Havenu, ti mají/měli extramotivaci vynalézt cokoliv co by vyrovnalo náskok SKM.
A nedá se očekávat že by šlapali jen po "konvenčních" cestičkách.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 16.07.2010, 23:30:52
Njn, je pravda, že Simi by mohl vyhravat z hlavy, že spider pracuje tak, že se přichytává na alfa zeď. Nic víc. Už to by nejspíš R&D v GA přivedlo na tažný paprsek. I kdyby z toho nakonec spider neudělaly, mohli by nějak upravit a zesílit tažný paprsek, aby se dal používat jako PD obrana. Něco jako ten tug, co ničil svým tažným paprskem trosky po Vulcanu, jen na vdálenost použitelnou proti střelám a s generátorem dost malým, aby to bylo použitelné masově...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 16.07.2010, 23:42:20
Jakápak asi bude interakce mezi g-paprskem a klínem střely?
Určitě se projeví i na generátoru a také platformě na které je ukotvený...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mirra 16.07.2010, 23:47:05
To pak záleží a tom, zda "noha" spideru vysílá zpětnou vazbu do genrátoru. Podle mě určitě ano, když se loď na té noze musí postrčit, stejně tak by se asi choval vlečný paprsek. Ale PDGL (point defense grav lance - připadá mi to jako kombinace PDLC, tažného paprsku a g.beranidla) by nepotřebovalo mít zpětnou vazbu, prostě by jen vychrlilo svou gravitační sílu do nějakého místa a sežehlo přitom nějakou tu střelu...


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 17.07.2010, 00:05:35
Nebylo by lepší rozmístit nějaké plošiny -externí platformy?
Při generování přímo z lodi budeš omezenej počtem současně používanejch paprsků, asi bude třeba sklopit štít a taky to zkomplikuje odpalování CM.
Že to jde víme -z oslíků byse dala vytvořit úplná chobotnice. A taky by pro případ nějaké nežádoucí "zpětné vazby" bylo dobré aby to raději zapůsobilo mimo citlivá místa lodi.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 17.07.2010, 18:07:52
Jak to vypadá,tak hyperpřechod se opravdu týka pouze lodi,plachty projdou spolu s lodí,ale protože gravitace je na obou stranách stejná tak projdou samy,akorát svítí a hypergenerátor jim nemusí pomáhat,každý přechod je vytvoření správné "bubliny". Pořád tam je potenciální zbraň,ale nebude to jednoduché ji vytvořit.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 17.07.2010, 20:38:02
Rozhodně je tam nějaký potenciál. Bohužel omezený mimo h-limit a ať už jsou lodě  a plachty velký jak chcou tak v porovnání s oblastí kterou potřebujeme pokrýt například při protiraketové obraně jsou jednotlivě zanedbatelné. Leda bychom ten přechod samotný nějak destabilizovaly a vyvolaly nějaký víry a turbulence gravitace. Ty by pak snad mohly dosáhnout dál.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 18.07.2010, 10:09:29
CM a energetické zbraně jsou vyloženě bodové zbraně,přímého zásahu a používají se.Hlimit nemusí být překážkou,praskání bublin pod tlakem,je hodně destruktivní činost.A o to mi jde,víry a turbulence,byl by to rozdíl jako mezi atomovou bombou a reaktorem.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 18.07.2010, 11:14:13
Odchod y n-prostoru je pro nás nedůležitý. Pokud se nedá zaznamenat na senzorech tak se nejedná o děj s nějakým energetickým "výtriskem". Což je škoda -dal by se přesně umístit.
Takže pouze alfa přechod z h-prostoru. Tam dochází ke značným přesunům energie. Ale ta nevýhoda s absolutním zacílením a zaměřením -nejen v prostoru ale i čase- tu je velkou překážkou pro uplarnění v boji. Nezapomínej že skrzevá alfa-stěnu nelze komunikovat či přenášet informace jinak než pomocí plnohodnotné hyperprostorové jednotky. Čili uskupení, které tohle zařízení hodlá použít musí vyslat jednotku/y do h-prostoru a teprve pak snad provést přechod zpět do pozice kde to uškodí nepřiteli. (přesnost a načasování -to bude klíčové). Pokud něčeho takové jsi schopen, pochybuju že by bylo efektivní to používat v protiraketové obraně. Dokážeš snad sejmout jednu vlnu střel ale hypotetické zařízení nebude malé ani levné, takže se mi nezdá že bys efekt mohl opakovat mockrát. Taky se dá předpokládat že abys pokryl oblast bude těch "zařízení" potřeba víc. A jestilže -a s tím počítej- budou o velikosti minimálně BC (kolem 1Mt) tak nebude nic jednoduchého jich dopravit dostatek aniž bys ukrajoval z konečné tonáže své klasické bojové stěny, doprovodu a tak. ;)


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 18.07.2010, 15:59:43
To je ten rozdíl,který se snažím zdůraznit.Hpřechod lodí jedno kam,musí být tak nudný a nenápadný jak jen to jde,denně tak mají cestovat masy lidí.Taková vlastnost je pro zbraň krajně nevýhodná.A o samotný přechod,ani tak nejde.Proto to srovnání bomby a reaktoru.Představa je,že z Nprostoru s pomocí přechodu,trhliny,zlomu,brány,bubliny,díry,atd.okradu Hprostor,stěnu o dost energie a tu plošně/prostorově/bodově využiju destruktivně v Nprostoru.Přesnějšího nic nemám,tak to nechám odležet a možná někoho napadne něco přesnějšího,uvidíme.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 30.09.2010, 14:46:17
Tak mě napado , že není nutně potřeba likvidovat samotné střely.Hbomby by šlo použit na zrušení FTL spjení Apolonu a nebylo by potřeba extra velkých  monster.Apolon bez spojení by neby takový postrach.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 30.09.2010, 16:37:38
Pokud nedokážeš generovat dost energie abys ty přijímače vyřadil na trvalo tak by šlo jen o krátkodobý výpadek který by měl nepatrný vliv na situaci. Opět totiž narážíš na problém koordinace h-bomby a vlastních sil. Nelze zaručit dostatečnou přesnost (což je další Weberův výmysl/nesmysl).


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 30.09.2010, 16:54:10
Oboustraná koordinace dostatečné přesnosti je nemožná.Proto musí byt použití  jednoprostorově.Řetěz krátkodobých výpadků je jeden dlouhý.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 30.09.2010, 16:59:24
Uvědomuješ si ale že současně přijdeš nejspíš i o výnosy g.senzorů a to i vlastních?


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 30.09.2010, 17:17:53
Když na mě letí hafo Apol , tak bych přdal i levou ruku pokud by je to sejmulo a Apola stojí na FTL.Oslepit se vlastní zbraní není dobrý nápad, ale určitě by s tím šlo něco dělat.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 30.09.2010, 18:01:06
Spíše to ber že dáš svou pravou ruku. Na gravitačních senzorech stojí obrana proti střelám. Apolla mohou přejít buď na "klasickou telemetrii" nebo začít vyhledávat cíle v autonomním režimu. Oboje je méně efektiivní než FTL ale to neznamená že jsou zcela mimo. Zato obrana lodí je v podstatě ze hry. CM nemůžeš odpalovat páč nevíš kam. Všechny aktivní i pasívní prvky jsou do značné míry schopny fungovat i za pomocí radarů, lidarů a spol. Ovšem až na krátkou vzdálenost. Jak účiné ale budou?


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Bolt 30.09.2010, 20:53:24
Když nic nevidím nic já,a to odpaluju,tak protivnik nevydí dvakrát tolik i když přejdou apola na klasiku,kde vezmou vstupní data když lodě nic nevidí a sondy nic nepošlou.Prakticky by šly do kopřiv všechny vylepšení od zavedení FTL spojení plus zrušení gravitiky a vrátily by se souboje na energetické a krátkodosahové střely.Tak doufat že někdo nemá Hyperbomby v rukávu.


Název: Re: Na hranici HONORVERSA
Přispěvatel: Mafio Ball 02.10.2010, 14:45:40
Střely i sondy mohou přijít o základní zdroj dat -přinejhorším nic netrefí. Nebo se vrátí k zastaralým metodám i s tím že budou dosahovat mnohem nižší efektivity.
Zato loď když nemá k dispozici údaje o g-signálech v blízském i vzdáleném okolí tak velice riskuje. A málokterý velitel by se tímhle způsobem vystavil nebezpečí.